Archiv magazínu Agape - ročník 2008

Sisyfové jako produkty školství Zděňka Nejedlého

Prvním „revolučním" krokem komunistického ministra školství Zdeňka Nejedlého bylo zrušení klasických gymnázií, patřících ve své době k nejlepším středním školám v Evropě. Jejich profesory označil Nejedlý za zpátečníky, kteří „svítí loučí" v době žárovek. Teprve až dnes, kdy je možno tento krok v českém školství objektivně zhodnotit, vychází postupně najevo, jak kvalitní základ vzdělání tato gymnázia poskytovala.

Naše současná krize

Pan prezident Klaus řekl, že se nám vede nejlépe v historii. Má pravdu, nikdy nebyl takový materiální blahobyt a spotřeba jako nyní. Přesto jásající davy nevidět! Česká „strana Pravdy", ono středoevropské uskupení kacířů, revizionistů, rejpalů a potížistů, které tisíc let tvoří duchovní páteř českého národa a je původcem duchovního klimatu zde, totiž zklamaně dodává: „...ale je také dobou největšího duchovního (spirituálního) úpadku."

Záhadné chování zvířat

Člověk v sebestředném pocitu „nejvýše vyvinutého vládce" přírody považuje zvířata za ta, která ničemu, co on považuje za důležité, nerozumí. Posednut materializmem to pohotově postaví do souvislosti s velikostí mozku, kde má sídlit „veškerá moudrost".

Velikonoční obraz smrti člověka

Život každého člověka má smysl jen za podmínky, kdy on sám své bytí zaměří na rozvinutí své podstaty, svého věčného ducha. To věděli všichni dávní proroci, zasvěcenci, příslušníci filozofických škol a absolventi mystérií. K nalezení smyslu života se dopracovávali ve stavu rozšířeného vědomí, kdy je existující realita vnímána i v dimenzích smysly nedosažitelných.

Tajemství meditace a uzdravení

Poučován katolickou a dialekticko-materialistickou doktrínou stál jsem na tomto světě a nerozuměl jeho dějům. Ale toužil jsem rozumět! První impulz mi dala kniha Břetislava Kafky „Základy nové experimentální psychologie", která naznačila, že člověk může nahlédnout mnohem dál ve vnímání podstaty dějů kolem sebe, než mu umožňují pouhé smysly. Doslova názorové zemětřesení způsobila další, tehdy ilegální kniha „Ve světle pravdy" od Abdrushina. Poskytovala naprosto nový pohled na podstaty jevů, u nichž se materialistický výklad již pouhým citem a intuicí musí jevit každému soudnému jedinci jako lichý. Nastínila prostě nedozírné možnosti...

Absence vyššího principu v justici není řešitelná reformami

Kauza Mlynář byla onou pověstnou kapkou, která protrhla hladinu mlčení veřejného mínění ke stavu justice. Dva soudy nad stejnou „kupou podkladů" dojdou k tak rozdílným závěrům, že na konci jednoho stojí tři zločinci se souhrnnými osmnácti lety vězení a na konci druhého ti samí lidé jako nevinní. V našich zemích musí každého ihned napadnout jistá podobnost s předchozími desetiletími, kdy za poslouchání zahraničního rozhlasu byl trest smrti a za hromadění potravin, "protistátní výroky" či nesplnění dodávek zemědělcem v období neúrody deset let vězení.

Antidarwin aneb "nevědecký" výklad vzniku člověka

Aby mohl vyniknout rozdíl logik „vědeckého", čili ateistického výkladu objevení se člověka na planetě Zemi a „nevědeckého", stvořitelského výkladu vzniku člověka, je nejprve nutné zkráceně popsat pohled „vědecký", který je vyučován na ateistických školách...

Náboženství jako zevní forma úrovně duchovnosti člověka

Rozumové neboli vědecké poznání dává člověku odpovědi na otázky začínající slůvkem jak. Jak vypadá a funguje lidské tělo, příroda, vesmír. Duchovní poznání světa dává formou náboženství člověku odpovědi na otázky začínající slovem proč. Proč žije (existuje) člověk, proč umírá, proč vznikl a zanikne vesmír. Věda a náboženství jsou tedy úsilím člověka o poznání sebe sama a okolního světa, pouze se odlišují typem přístupu. Proto dialekticko-materialističtí „proroci" konce dvacátého století svou předpovědí konce náboženství jako souborů pověr, vzniklých z nedostatku vědeckého poznání, pouze prokázali, že nepochopili ani elementární rozdíl zorných úhlů těchto disciplín při pohledu na základní otázky člověka.