Člověk hledá odedávna smysl lidského života v těle. Tuto skutečnost dokazují mimo jiné i mnohé z dochovaných spisů z různých částí světa. Někteří pisatelé se snaží odpovědět na otázku smyslu lidského života přímo, někteří nás k odpovědi na tuto otázku přibližují tím, že nám skrze různá podobenství zpřítomňují dané principy a zákony života na planetě Zemi. Pokud vnímáme boží vyzařování, jsme schopni si uvědomovat i smysl lidského života v těle, a tak se postupně zařazujeme do řádu dimenze v níž žijeme a dále přirozeně rozvíjíme kvalitu svého života i kvalitu života společnosti. Jedině tak mohou postupně vznikat plnohodnotná a skutečně produktivní spojení na všech úrovních společnosti.
Níže bych se chtěl zamyslet nad tím jaký význam má pochopení podstaty poselství Starého a Nového zákona pro náš život zde na Zemi? Obě tyto knihy se týkají židovského národa. Tento národ se stal národem mnoha přísných zákonů a nařízení. Židé si začali určovat, co je ve vztahu k Bohu, správné a co není ve vztahu k Bohu správné. Židé začali praktikovat svou víru dle toho, jak si ve své nevědomosti stanovili, a tak se postupně uzavřeli v určité dogma své vlastní kultury a svého náboženství. To je dovoleno a to je zakázáno, a tak člověk postupně přestává vnímat co je život, tak člověk postupně přestává žít. Aby se židé z této smyčky vyvázali, musel se objevit někdo, kdo jim dá najevo, že žít plnohodnotný život lze i bez těchto jimi stanovených zákonů a nařízení. A to tím, že skrze své činy prokáže, že nejvyšší moc a síla je trvale s Ním. A to i přesto, že se neřídí tím, co je v židovských knihách jako daný a ničím neměnný kánon víry. Jaký význam má tento poznatek pro každého z nás? Tato historická skutečnost není záležitostí pouze židovského národa, ale každého národa na této zemi! I v současnosti řeší lidé všude na Zemi stejné problémy jako řešili lidé v Palestině před více jak dvěma tisíci léty.
Co je tedy z onoho biblického poselství pro nás podstatné? Bible člověku připomíná jeho ztrátu důvěry ve Stvořitele a s ní spojenou ztrátu důvěry v duchovní vedení (Starý zákon - příběh Adama a Evy a jejich neuposlechnutí Stvořitele, jehož následkem je pád do ega a s ním spojená lidská subjektivita a nevědomost). A vedle toho jeho příležitost k návratu zpět k harmonickému a plnohodnotnému životu (Nový zákon - svědectví o životě Ježíše Krista a s ním spojené činy prvních křesťanů).
I dnes můžeme poznávat a chápat, že lidstvo se nachází v bludného kruhu, v němž si lidé již nerozumí. V důsledku ztráty porozumění trpí a propadají v zoufalství. Ve svém zoufalství jdou tak daleko, že si navzájem ubližují, a to nejen nevědomě, ale i vědomě. Vedle toho, i dnes si můžeme uvědomovat, že se ve světě uskutečňují mnohé tzv. zázraky, jejichž zprostředkovatelé upozorňují na Boha jako na Zdroj životní síly a veškerého dobra, tedy žijí tím, čím žil před více jak dvěma tisíci léty v Palestině Ježíš Nazaretský. Tento muž přišel, mluvil a konal to, co do té doby nikdo nemluvil a nekonal. Znal židovská písma, aniž by je studoval. Znal lidi se kterými se setkal, aniž by mu o nich někdo cokoliv říkal. Uzdravoval nemocné ze všech nemocí, a mnoho jiného. Svým životem ctil řád duchovní dimenze a řád božího Stvoření, a tím ukazoval cestu.
Mnozí z nás hledají východiska ze situace, často bezvýsledně. Kde je chyba? Chyba není ani v nás ani v lidech okolo nás. Je to pouze náš subjektivní pohled na skutečnost, který v nás vytváří rozpor. Být subjektivní znamená, být v rozporu s řádem duchovní dimenze, k níž každý z nás svou podstatou přirozeně náleží a být v rozporu s řádem Stvoření v němž žijeme, tj. s přírodou.
Chceme-li se vyvázat z tohoto rozporu, potřebujeme nejprve vnímat boží vyzařování. Jakmile v sobě oživíme tuto schopnost vnímání božího vyzařování - viz. starozákonni zpráva o cestě židů z Egypta do zaslíbené země - Mojžíš vede židy pouští, jedinou potravou je jim mana, tj. Ono boží vyzařování. S probuzeným vnímáním božího vyzařování se probouzí objektivní vnímání skutečných životních hodnot - dochází tak k probuzení duchovního těla. Vedle toho anebo spolu s tím, s probuzeným vnímáním božího vyzařování dochází k probuzení vnímání veškerého života, tj. živé přírody - dochází tak k přirozené obnově fyzického těla člověka (uzdravení). Člověk dnešní doby mnohdy považuje své dílčí pochopení za dosažení vyššího stavu vědomí! Avšak ve skutečnosti dochází k dosažení vyššího stavu vědomí teprve v okamžiku vlastní realizace svého vlastního uvědomění a s ním spojeného pochopení v každodenním životě.
Na co nás tedy upozorňuje Starý zákon? Starý zákon nám dává na vědomí, že naše životní cesta začíná teprve s poznatkem, že jsme se dopustili kardinální chyby tím, že jsme opustili Stvořitele. V reálném životě to vypadá tak, že se již nerozhodujeme na základě přirozené odpovědnosti k Bohu, jako Původci veškerého života, tedy na základě přirozené pradůvěry a s ní spojené intuice, ale na základě dílčích poznatků našeho ega. Ztráta pradůvěry způsobila reálnou ztrátu kontaktu s vývojově staršími, tato ztráta je ztrátou vědomí jednoty a ztrátou duchovních sil, které potřebujeme nezbytně ve svém každodenním životě pro svou duševní i biologickou stabilitu v těle. Se ztrátou duchovních sil se pojí strach. Se strachem pak zkreslené vnímání skutečnosti a boj s vnějším prostředím na základě ega. Co je potřeba si uvědomit? Starý zákon nás upozorňuje na stav vědomí kdy je uplatňováno: 'Oko za oko, zub za zub'.
Na co nás upozorňuje Nový zákon? Nový zákon nám dává na vědomí, že ve spojení s Bohem, jako milujícím Otcem, máme vše, co potřebujeme pro svůj harmonický duchovní a duševní život v těle. Nový zákon nás vede k obnovení svého spojení s Bohem, a to tím, že nám předkládá živé svědectví o životě Ježíše Nazaretského, který toto spojení má. Pokud se s Ním spojujeme (ve svém vědomí), získáváme, skrze duchovní rozměr své bytosti, vibrace těch nejvyšších kvalit, které osvobozují od všech možných myšlenkových vzorců a povahových sklonů, jenž člověka spoutavaji a udržují v iluzi a bludu. Co je potřeba si uvědomit? Nový zákon nás upozorňuje na stav vědomí kdy je uplatňováno: 'Milujte své nepřátele, nesplácejte zlo zlem'. Východisko je tedy zde, mezi námi, záleží jen na každém z nás, nakolik si chceme uvědomovat Boha a nakolik chceme vnášet do svého života duchovní hodnoty, jež si uvědomujeme v napojení na božský princip, na princip Krista.