Rozhodl jsem se napsat tento článek, protože si myslím, že to může být zajímavý podnět k zamyšlení a diskuzi, ze které může vzniknout výrazné upřesnění těchto myšlenek.
Četl jsem „zelenou“ verzi Poselství (mimochodem hodně změněnou a upravenou), taky starší „se zakousnutým hadem do ocasu“ i další přednášky, výklad Otčenáše od Abdrushina. Původní německý originál jsem nečetl, protože němčinu neovládám – tudíž v překladech mohlo dojít k nepřesnostem. Spíše budu tedy psát o takovém mém „celkovém dojmu“.
Je zřejmé, že je to dílo inspirované, tudíž nevzniklo pouze myšlenkovou a racionální spekulací. Stejně tak, podle podrobného popisu energetických dějů je zřejmé, že Abdrushin byl opravdu jasnovidný a dané věci vnímal.
Vzhledem k časovému odstupu, kdy víme, že Abdrushin se chybně sebehodnotil jako „Parsifal“ je dále možné logicky tvrdit následující:
Pokud Abdrushin tvrdil, že jeho vývoj pokračoval nad úroveň „lidskou“ – v případě Poselství duchovní, přes úroveň „Prastvoření“, „Božskou“ až k Bohu, a současně je zřejmé jeho chybné sebehodnocení, platí postup vývoje v Poselství pro každého člověka! (Poznámka mimo text: je velmi cenné, že Boha nepopisoval, protože je skutečně nepopsatelný, neohraničitelný, nedefinovatelný a každý ať slovní nebo obrazový popis je Jeho snížením – viz 1. přikázání Desatera).
Tím by se dalo říct, že toto dílo se dostává do plného souladu s jinými díly popisujícími 7 úrovní bytí, jako například dílo sv. Terezie z Avilly („Hrad nitra“ a jeho 7 komnat); indická učení o 7 úrovních bytí (zjednodušeně čakrách) atd…… nebo i Jakub Böhme – jeho „Cestu ke Kristu“ vřele doporučuji.
Zřejmě se nemýlím, když tyhle úrovně z Poselství počítám takhle: 1. – Hrubohmotná, smysly vnímatelná; 2. – Jemnohmotná, „onen svět, astrální dimenze; 3. – Bytostní; 4. – Duchovní (kde mylně Abdrushin ukončil rozvoj člověka a jen on pokračoval dál); 5. – Prastvoření a její podúrovně; 6. – Božská; 7. Věčnost neboli Bůh.
Poselství dostal podle všech znaků Abdrushin ve vizi, kterou pak podrobně, v rámci možností převedl do slov a obrazů. V zásadě je vždy na popis všech duchovních vizí použito nějaké symboliky, obrazu, podobenství, aby jej bylo možné vůbec popsat. (Poznámka: např. i legenda o Parsifalovi je takový obraz a informace o vývoji pro každého z nás osobně! Tím neříkám, že není možné vrcholné plnění v osobě Parsifala!)
Těžko říci, jestli svou vizi Abdrushin pokládal za realitu, nebo jak jí rozumím já, za symbolický obraz – ten se už hodně liší podle naturelu přijímatele a je ze symboliky nutné vyčíst obecnou informaci. (Ještě další poznámka, aby nedošlo k zásadnímu nedorozumění: Samozřejmě si nemyslím, že by se člověk mohl stát Bohem, jen tvrdím, že může dojít k přímému „spojení“ s Ním lidským vědomím, které je věčné, stejně jako Bůh. Řekl bych jen, že kvalitativně, kvantitativně je ve srovnání s Ním mizivé, obrazně jako molekula vody v oceánu)
Co se týče „hřímajícího“ stylu psaní, je samozřejmě na autorovi, jaký zvolí. Čtenář si musí dát v případě Poselství velký pozor, aby sám nezačal „hřímat“ na zkaženost světa…
Co se týče výkladů částí Nového zákona, které kde-tu Poselství obsahuje, ty pokládám spíše za žalostné, nejdou do hloubky a je zřejmé, že celková informace opět symbolicky popsaná v Novém zákoně nebyla správně pochopena – setkal jsem se s výklady mnohem hlubšími a komplexnějšími (Podrobněji to nejdu rozebírat, i když bych mohl, ale pokládám to rozsahově nad rámec tohohle článku).
Stejně tak útoky vůči křesťanství (katolickému, protestantskému), jsou útoky vůči jeho velmi primitivnímu pojetí – což je možná správné. V současné době (zvláště po II. vatikánském koncilu organizovaném papežem Janem XXIII) jdou nějak tak mimo a asi není možné je brát vážně (I když netvrdím, že se s primitivismem uvnitř všech církví a duchovních společenství na světě pořád nesetkáváme; mluvím spíše o učení jako takovém).
Ještě mne zaujalo Abdrushinovo pojetí a vysvětlení pojmu mystika. To si trochu spletl s mysticismem (nebo překladatel?). Mystika je definována jako cesta a život vedoucí ke spojení s Bohem, tudíž podle mého názoru to samé, o co usiluje Poselství a informace v něm obsažené.
Co se týče jednotlivých úrovní, v symbolech je v díle ukryté, co má člověk naplnit, jak jednat, myslet, aby podmínky vstupu a setrvání (vnitřní!) na dané úrovni naplnil. Jsou obrazně popsány i hraniční stavy, za které nelze projít do té doby používaným způsobem. Jeden konkrétní příklad: za stav Duchovní úrovně (lidsky hraniční podle Abdrushina) skutečně nelze projít „lidskými“ silami – musí dojít k odevzdání se Bohu – a pak, když jsou splněny předchozí podmínky vývoje a odevzdání se je správně provedeno, dojde již k „unášení“ člověka dál Bohem… (sv. Jan v Apokalypse, která je také symbolickým popisem rozvoje člověka do Věčnosti analogicky popisuje Anděla s mečem…)
Dílo tedy pokládám za vysoce hodnotné, plné informací (každý člověk to potřebuje podat specifickým způsobem, který je ochotný přijmout, tudíž popisů cest do Věčnosti nebude nikdy dost). Ale je nutná i bdělá selekce, někde bylo k čisté vizi přidáno až moc osobních pouze racionálních názorů.
Abdrushin samotný, podle mého názoru, nebyl nijak převratnou duchovní osobností. V historii bylo množství „větších“ jak na Západě, tak i Východě, o Ježíši ani nemluvě… Kdyby byl, nemohl by se tak šeredně zmýlit v sebehodnocení. Uznávám, že doba byla vypjatá (nástup Hitlera) a zřejmě v dobrém úmyslu chtěl strhnout národ na jinou kolej, než po které se řítil… A víme, jak to skončilo… To jej určitě výrazně omlouvá.
Děkuji za čas, který jste strávili čtením a těším se na případné Vaše vjemy a obohacení tohoto tématu. Uvědomuji si, že zestručněním (až nadměrným), které jsem napsal ze širšího základu, může dojít k nedokonalému pochopení, nebo až nepochopení, co jsem napsal, ale chtěl jsem napsat článek a ne knihu…
Jo, a nezlobte se na mne za Abdrushina… Jestli se tímto článkem mýlím a on byl Avatar nebo kdokoli, za koho jej považujete, tak se na mne a mou hloupost usmívá…. A jestli jsem něco uvedl na pravou nebo lepší míru, tak se také těší…