Zaměříme-li svůj pohled směrem do minulosti, poznáváme, že historii lidstva tvoří přítomná kvalita vůle a přítomná kvalita myšlení člověka. Každý z nás je bytostí s duchovní podstatou, každý z nás má Dar svobodné vůle, každý z nás utváří skrze rozhodnutí ze svobodné vůle kvalitu svého života, kvalitu své budoucnosti a současně se tak podílí na stavu lidstva jako celku. Tento stav pociťuje každý z nás jako životní podmínky, v nichž žije a jako životní okolnosti, které na něj doléhají. V rovině duchovního a duševního vědomí jsme jednota. Čím více lidí směřuje k vyššímu bodu svého vědomí, k čistotě a spravedlnosti v rovině své vůle a svého myšlení, tj. k duchovní a duševní harmonii a rovnováze, tím čistší je rovina vědomí lidstva jako celku a tím vyšší je předpoklad pro jeho další vývoj na planetě Zemi.
Pro současný stav lidstva je rozhodující poznání o významu a skutečné hodnotě kladné vůle a s ní spojené myšlenky. Z tohoto poznání se bude odvíjet další a další vývoj ve všech oblastech života člověka. Aby došlo ke změně je nutná nová komunikace v rovině lidského soužití. Komunikace, která vyplyne z poznání o skutečné hodnotě kladné vůle a s ní spojené myšlenky. Je potřeba poznávat příčiny pozitivně i negativně působících dějů na úrovni osobního života, na úrovni rodiny a posléze i na úrovni společenské a mezinárodní komunikace.
V rovině vědomí a přenosu informací myšlenkou i slovem bude docházet k novému pojetí. Na základě přijetí nového poznání v rovině ducha (vůle) a v rovině duše (myšlenka), se bude utvářet nová duchovní a duševní úroveň vědomí člověka. Tato šířící se vyšší úroveň vědomí, bude znamenat sílící harmonii a rovnováhu společnosti jako celku. Z priorit ducha vyplynou duševní hodnoty, na jejich základě se bude utvářet duševní i fyzické zdraví člověka. Duševně i fyzicky zdravý jedinec je zdravým základem pro rozvoj společnosti na vyšší úrovni vývoje. K vlastnímu poznání a k hlubšímu pochopení současného stavu společnosti nás může přiblížit jeden konkrétní příklad z historie:
Šedesátá léta 19. století v USA
Indiánské kmeny jsou nuceny čelit náporu laviny přistěhovalců, kteří jdou za zlatem do oblastí jejich původní domoviny. Toto období je poznamenáno mnoha konflikty a mnoha bitvami mezi indiány a sobecky smýšlejícími přistěhovalci i americkou armádou. Tragickou dohrou odporu původních obyvatel proti bílým osadníkům je masakr stovek Siouxů jednotkami americké armády u Wounded Knee v Jižní Dakotě.
Podstata situace: 'Indiáni hájí ve své bezelstnosti svou svobodu, své čisté zájmy, své původní zvyky; tento tragický epilog spouští reakce jednoho z indiánů, který nechce vydat jednomu z amerických vojáků svou zbraň, v osobním konfliktu dochází k výstřelu z této zbraně, hned na to spouští americká kavalérie svou střelbu do řad Siuxů.' Tato historická událost - kdy jsou indiáni nuceni hájit svá území, tj. svůj přirozený prostor, kde prožívají svou duchovní svobodu - ukazuje na to, že tzv. civilizovaný svět potlačuje práva a svobodu lidí, kteří žijí v přirozeném sepětí s duchem místa svého zrození, s bytostmi vývojově staršími a s přírodou ! Tato skutečnost ukazuje na to, že člověk schopný takového jednání, člověk západní civilizace, ztratil zcela svou duchovní a duševní úroveň, svou svobodu. Objevil se stav odklonu od Řádu duchovních a duševních hodnot. Objevilo se lpění na pozemském, na jehož základě roste v člověku agrese.
Stav lpění na pozemském se ve společnosti stupňuje, a tak stoupá i hladina vědomé i podvědomé agrese. V případě podvědomé agrese přestává člověk rozpoznávat hranici únosnosti, bez důvodu atakuje své okolí a je schopen jít i tak daleko, že vraždí. Je zřejmé, že historie se průběžně opakuje, člověku je dávána opakovaně příležitost k poučení.
Lpění na pozemském znamená vždy ztrátu energie ! Ztráta energie je vždy příčinou extrémních emocí a projevů agrese. Příčiny ztráty energie jsou i v těchto okruzích ulpívání*: 1) lpění na hmotném majetku, 2) lpění na sexualitě, 3) lpění na vlastním vzhledu, 4) lpění na citu k druhému člověku, 5) lpění na dosaženém poznání, 6) lpění na vlastním způsobu přístupu k životu - plodí v člověku pýchu a egocentrismus.
Jakékoliv lpění znamená nadřazení hmotného rozměru nad Boha, následkem je ztráta duchovního a duševního rozměru života ! Je-li tato skutečnost ztráty duchovního a duševního rozměru života přítomna v osobním životě, dochází k oslabování duchovního a duševního potenciálu rodiny a společnosti. Tak je oslabován i potenciál komunikace na úrovni mezinárodní. Z této skutečnosti plyne nejistota a strach na jejichž základě dochází ke zbrojení, ke konfliktům v ozbrojení a k válkám. Je zjevné, že zaměření jedince k hodnotám s hmotným základem*, znamená vždy postupné odumírání v rovině duše, tzn. snižuje se schopnost vnímat a hájit především hodnoty ducha a duše.
Americká armáda, resp. americká vláda, dala svou reakcí u Wounded Knee v Jižní Dakotě základ svému budoucímu pojetí ! V případě jakéhokoliv vyhrocení zájmů (i v mezinárodním měřítku) tak hájí i nadále především hmotný prospěch a prosperitu. Reakce u Wounded Knee byla osudovou chybou, byl vytvořen stav, na jehož základě není americká strana schopna vidět jiné řešení situace !
Dvě cesty na planetě Zemi
První cesta životem je cesta v respektu k předurčení. Děje se tak skrze duchovní kontakt lidských bytostí s vývojově staršími a s přírodou. Energie Země jsou vnímány jako Dar z Lůna Matky Země. Skrze plné přijetí života na planetě Zemi vstupuje člověk do přirozené koexistence svého ducha a svého fyzického těla. Příliv energie z ducha (kvalita vůle) působí harmonii a rovnováhu v duši i ve fyzickém těle. Jedinec je tak účasten života v duchovním povznesení, je otevřen příjmu vyššího poznání, odehrává se přirozený rozvoj jeho duchovního i duševního potenciálu. Viz. indiánské kmeny a jejich rituály - objevuje se zaměření na prožitek klidu a míru a s ním spojený příliv nové energie vnímaný i skrze fyzické tělo. Stav čisté mysli působí silné souznění duše s fyzickým tělem (viz. značná citlivost indiánů na alkohol).
Druhá cesta životem je cestou mimo předurčení. Jde o stav kdy člověk opustil přírodu. Přestal vnímat rozměr, který jej přesahuje, přestal vnímat zákon vyšších duchovních hodnot, Prapodstatu všeho bytí, Boha. Přestal vnímat energie Matky Země jako prvotní Dar pro svůj harmonický život a rozvoj na planetě Zemi. Ztratil prvotní instinkt, kterým je schopnost udržet duchovní kontakt s vývojově staršími, s jejich duchovním odkazem. Věnuje svou pozornost následkům chyb, které mu působí bolest. Následně je vystaven tlaku, který je působen nesouladem energií v rovině jeho ducha, duše i fyzického těla ! Člověk bez přítomného vědomí v duchovní podstatě buduje "pseudokulturu", tzn. vytváří vlastní svět klamu, v němž se zabývá "radostmi" i strastmi. V něm si sám určuje svým omezeným rozumem svá další a další omezení.
Zákon 'ochrany a vyrovnání'
V prostoru, kde se odehrává tento duchovní a duševní úpadek se objevují opakovaně výjimečné duchovní osobnosti, a to proto, aby svým duchovním vkladem vyvedly lidskou společnost z propadu, aby zachránily její duchovní a duševní potenciál. Děje se tak zvláště v dějiných obdobích, kdy jsou národy nuceny projít válkami a jinými strastmi. V dobách, kdy se lidstvo propadá až na samotné dno. Tyto těžké doby jsou vždy očistou charakteru skrze utrpení. V utrpení je člověk vnímavějším pro nová a zásadní poselství. Viz. druhou světovou válkou zdecimované Německo a Bruno Gröning, který sám prošel jako voják válkou s výjimečným vnitřním klidem a úctyhodnou důstojností, aby následně pomohl statisícům lidí k znovunabytí duševního i fyzického zdraví a k novému smyslu života ... Současně s ním, v oblasti praktikujícího křesťanství, které hledá po dlouhou dobu skutečný prožitek svého vztahu k Ježíši Nazaretskému jako KRISTU, je to páter Pio z Pietralciny. Svou osobností předává křesťanskému světu příklad pravé duchovní hloubky, zbožnosti a oddanosti věci ... Současně s ním v Indii, která je nucena se vyrovnávat s chudobou a materiální nouzí je to matka Teresa, která předává svou osobností příklad nejvyšší trpělivosti a lásky k duši trpícího člověka, čímž ukazuje na řešení skrze přístup k člověku a skrze obětavost a pracovitost ... dále jsou to např. Paramahansa Yogananda či Jiddu Krishnamurti, kteří svou osobností předávají světu smysl pro duchovní moudrost a poznání ... a mnoho a mnoho dalších i nenápadných šiřitelů světla, kteří pracují tiše v zájmu míru a potřebného vyrovnání na planetě Zemi.
Zpět k prvotnímu instinktu
Na planetě Zemi je dán Zákon v němž, se odehrává veškerý pohyb, veškerý život. Duchovní rozměr člověka utváří ve spojení s fyzickým tělem jeho duši. Duše člověka projevuje duchovní kvalitu jedince. Rozhodující pro vzestup duchovní podstaty člověka je stav jeho vůle v jeho přítomném vědomí. Znamená to najít a přijmout do svého vědomí vyšší duchovní impuls a na jeho základě si uvědomit příbuznou kvalitu vůle a příbuznou kvalitu myšlenky. (Viz.Ježíš Nazaretský k apoštolům:"Následuj mě")
Podstatou existence každého člověka je duch. Duch je svoboda myšlení a svoboda rozhodování. Jak duch vane, tak duše prožívá a cítí, jak duše prožívá a cítí, tak prospívá fyzické tělo ! Duchovní rovina existence člověka přímo podléhá Zákonu rezonance duchovního s božským. Duchovní tělo člověka je ve všech rovinách svého působení na Zemi onou přímou odpovědností a vztahem k Bohu.
Pro rozvoj ducha a duše člověka na planetě Zemi je rozhodující jednota vůle, myšlenky a slova spočívající ve vyšší rovině přijatého duchovního poznání, a to za všech okolností (tj. ona duše, která je očištěna v Krvi Beránka do běla) ! Zákon rezonance duchovního s božským dává existenci člověka na planetě Zemi toto předurčení: Rovina vůle je v jednotě s rovinou myšlení a s rovinou slova. Každý jedinec má příležitost jej naplnit v těchto okruzích **: 1) vděčnost za život na Zemi 2) úcta k tvůrčímu pricipu života ve hmotnosti 3) cit harmonie se vším živým 4) všeláska 5) úcta k Bohu, k Jeho Řádu 6) vůle člověka následovat Moudrost a Spravedlnost, ukotvení ducha ve vyšším Řádu duchovních hodnot ... Viz. apoštol Tomáš: "Když se poznáte, budete také poznáni a budete vědět, že jste synové živoucího Otce. Jestliže se ale nepoznáte, pak jste v bídě a jste bída". Sám sebe poznává ten, kdo ctí zákon (charakter)** roviny svého ducha.
Původce Daru života je přítomen trvale svou Vůlí, svým Slovem. Viz. Jan Evangelista: "Na počátku je Slovo. To Slovo je u Boha". Tzn.: Příležitost vstoupit do Jeho Vůle je na počátku každého našeho kroku. Ve svobodné vůli se každý z nás rozhoduje pro určitou kvalitu vůle a pro určitou kvalitu myšlenky a slova, tj. prvotní instinkt ducha. Jinými slovy, spojit se s touto Vůlí s tímto Slovem znamená, najít přítomný okamžik a do něj vložit duchovní kvalitu, která je kvalitou pohybu a prožívání v rovině duchovní dimenze ! K této skutečnosti je člověk veden vývojově staršími, kteří prožívají duchovní lásku, moudrost i aktivitu, tedy rezonují s úrovní duchovní dimenze. A to přímo, anebo skrze duchovní odkaz, který na planetě Zemi tito vědoucí zanechali.
Člověk tak směřuje k hlubšímu poznání a k hlubšímu projevu své osobnosti v intenci trojnosti (láska, moudrost, aktivita), aby posléze poznal a prožil Pravdu (Viz. Ježíš Nazaretský: "Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí"). Bůh (Otec) působí skrze člověka Ježíše (Syna) toto působení se nazývá KRISTUS. Toto nejvyšší možné působení božské a duchoní energie Syna - Nositele KRISTA - bylo projeveno skrze život Ježíše Nazaretského a je na planetě Zemi trvale přítomné, tzn., je trvale přítomnou podporou pro vzestup každého lidského ducha k duchovní harmonii a rovnováze.
V současné době je rozhodující, jakým silám se člověk průběžně ve svém životě otevírá, s jakými silami se spojuje ! Zda se průběžně otevírá přítomným silám dobra a lásky, silám žehnajícím, anebo podléhá ve své nevědomosti přítomným silám ničivým ! Myšlenky určité povahy přitahují myšlenky stejné, anebo příbuzné povahy. Člověk sám nemůže myšlenky vytvářet, může je jen dle kvality své vůle přijímat a dále formovat. Věnovat čas myšlenkám pozitivním znamená otevírat se dobru a vyšší energii, a naopak. Z tohoto poznání je zřejmé, že celkové zdraví je trvale dosažitelné jen skrze ryzí zbožnost, skrze návrat k prvotnímu instinktu ducha, který je na planetě Zemi spojen s božím pořádkem panujícím ve stvoření. Tak jako květ potřebuje pro své rozvinutí sluneční paprsky, tak potřebuje každý člověk pro svůj rozvoj živý kontakt s boží silou, získat jej může jen skrze projevenou duchovní kvalitu !
Význam svobodné vůle a duchovní kvalita člověka
Člověk obdržel od Boha svobodnou vůli, a to proto, aby mohl dospět v prostoru působení sil dobra a sil zla k vyššímu charakteru, ke své duchovní podstatě ! Znamená to: Kdo uchopí život jako příležitost, kdo je pevně ukázněn ve smyslu pro vyšší hodnoty duchovní, které pocítil na základě svého svědomí jako pravé, ten získává skrze svůj duchovní rozměr silné propojení k božím silám. Kdo je pevný v nově poznaném, kdo je pevný v dobru, roste v duchu i v duši !(Viz. evangelium:"Ty jsi Petr, tj. Skála, tobě dám klíč od království a na tobě postavím svou církev.) Pro vlastní život člověka na planetě Zemi to znamená jeho rostoucí duchovní a duševní stabilitu a z ní plynoucí životní nadhled.
Podstatná část lidstva se stala obětí sil zla. Společnost je ve stavu, kdy není pro nedostatek energie schopna identifikovat a následně překonat působení nižšších sil lidského charakteru. Dochází k duchovní a duševní vyprahlosti člověka, jejím následkem je pokles jeho přirozené potenciality. V současné době se společnost nachází ve stavu, kdy je oslabováno přirozené vnímání člověka. Nastavení podstatné části celku pro konzum a materiální jistoty utváří "kulturu", která nemá hodnotný základ. Společnost je tak celkově destabilizována. Je zřejmé, že dokud se člověk nenaučí orientovat své vědomí k Bohu, bude i nadále duševně nedovyvinutým a bude i nadále lehce poddajným lidské něvědomosti, lidsky krátkozrakým mocenským zájmům.
Obraz doby se podobá nekonečné konfrontaci lidí s vlastními zájmy. Vlastní snahu jedince neřídí vůle tvořit na základě poznání o významu duchovního a duševního rozměru života člověka, na základě pozitivního přístupu k životu, ale spíše vlastní lpění na dosažených pozemských "hodnotách" a strach. Není zahrnuta tvořivá síla boží, a tak není možné očekávat změnu a pozitivní vývoj. Výchova, kterou nabízejí školy a univerzity, je výchovou, která vede k poznatkům ze světa jevů, a tak rozvíjí pouze rozumové síly. Tato výchova nepředává poznání o příčině a následku, nevysvětluje celek, ale předává jen určité dílčí poznatky z různých oblastí současného vědecko technického poznání. Z této skutečnosti se odvíjí stav trvalé ztráty v rovině duše! Tuto pociťovanou ztrátu se snaží člověk vyrovnávat různými způsoby rozptýlení, léky, alkoholem, drogami .. vede tak sám sebe do hlubšího a hlubšího stavu klamu. Pociťovaná ztráta duševní roviny se projevuje vzrůstajícím počtem chronických duševních i fyzických onemocnění, jenž se posunují stále hlouběji a hlouběji do nižších věkových kategorií. Tato slabost celku působí vzrůstající chaos v člověku samotném, duchovní a duševní slabostí jednoho je postihováno a trpí i jeho blízké okolí.
Kvalita osobnosti - kardinální východisko ze situace
1) V současné době má být objevena podstata lidské existence a její přímá závislost na jednotě se silami Stvořitele !
- Podstata lidské existence je duchovní, náleží prostoru duchovní harmonie a rovnováhy, tzn. má přirozenou potřebu přijímat pro život na planetě Zemi energii z božského skrze prožitek této duchovní harmonie a rovnováhy.
2) Změna může přijít jen skrze změnu v rovině ducha a duše, tj. skrze změnu v rovině vůle a v rovině myšlení.
- K vyšší kvalitě vůle a k vyšší kvalitě myšlenky se pojí schopnost vytrvale zastávat (prosadit) ve svém vědomí, tj. ve svém vlastním životě, novou kvalitu vůle a novou kvalitu myšlenky.
3) Změna v rovině vůle a v rovině myšlení znamená schopnost otevřít se novým kvalitám duchovním a schopnost rozpoznat jejich hodnotu a význam pro život (objeví se nová inspirace a nová východiska).
- Je-li vůlí člověka, např.: Chci ve svém životě následovat lásku k člověku, chci žít v duchovním porozumění, následně se objeví myšlenky, které povedou k projevům takové láskyplnosti a takového porozumění.
„Vůle je jedinou branou, kudy může do nás vniknout hřích: jiné brány není.“
páter Pio z Pietralciny
Každý den, každá hodina, každá minuta i vteřina jsou příležitostí nastoupit směr skrze novou kvalitu vůle a novou kvalitu myšlenky. Každý okamžik života na planetě Zemi je pro každého z nás novou příležitostí uchopit pevně kormidlo své vůle a následovat na základě svého svědomí dobro, tj. to, v co každý z nás, ve své čisté podstatě věří.
JS