Diskuse pod články

Předplatitelé magazínu mají možnost diskutovat ve fóru přímo pod každým článkem. Fórum je zobrazeno pouze v případě, že je uživatel přihlášený na stránkách.

Nepřehlédněte

16.02.2013 | 10% sleva pro předplatitele magazínu na celý sortiment knih a nahrávek.

03.02.2013 | Z důvodu změny Klubu Agape na Magazín Agape byla aktualizována Pravidla používání služby. Předplacené členství v klubu bylo automaticky převedeno na předplatné magazínu ve stejné délce trvání.

21.11.2010 | Právě jsme zavedli novinku Kolektivního léčivého působení na člověka.

Jiří Sedláček - Duchovní vývoj člověka na planetě Zemi

Stvoření světa a lidská bytost
 
1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.
Prapodstata všeho bytí (Bůh) utváří charakter a řád duchovní dimenze (nebe), duchovní bytost dostává energii, obrací se ke Zdroji této energie, projevuje svůj vztah ke Zdroji této energie, získává schopnost svobodného pohybu, poznává řád duchovní dimenze a prožívá řád duchovní dimenze. V okamžiku, kdy vystoupí z vyššího řádu harmonie a rovnováhy duchovní dimenze, sestupuje do úrovně hmotného Stvoření (země).
2 Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží.
Planeta Země je planetou vody. Voda váže duchovní energii, vytváří se tak spojení duchovní dimenze (nebe) s hmotou (země).
3 I řekl Bůh:„Buď světlo!“A bylo světlo.
Slovo - Světlo - Energie. Bůh tvoří Slovem - Jeho Slovo dává řád duchovní dimenzi - Jeho Slovo dává život planetě Zemi. Slovo - Světlo - Energie, je zákonem života jak v duchovním rozměru tak ve hmotnosti. Idea stvoření se uskutečňuje skrze energii ducha a skrze vodu. V okamžiku spojení ducha s hmotou se projevuje život.
4 Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy.
Kam vstupuje světlo, tam se nedostane tma. Tj. působení zákona duchovní dimenze na Zemi a působení Zákona života na planetě Zemi - jeho dodržování znamená plnohodnotný život duše i fyzického těla lidského ducha na planetě Zemi. Světlo je samostatnou informací, spojení s ním znamená růst. Tma je samostatnou informací, spojení s ní znamená pád. V duchovním spojení se světlem roste duše člověka, v duchovním spojení s tmou jeho duše naopak upadá. (Nejvyšší spravedlnost dává každému k prožití následek kvality jeho vůle, jeho myšlení a jeho jednání).
5 Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první.
Světlo je dobro, které má člověk následovat (Zákon života na planetě Zemi). Tma je zlo, které má člověk nechávat stranou, aby nedošel k újmě na duši a na svém fyzickém těle. Tma (zlo) znamená novou zkušenost, určuje hranice kam až člověk smí a kam nesmí svou vůlí a svou myšlenkou vstoupit - je výchovným prostředkem, vede člověka do situací, kde má on sám jedinečnou příležitost potvrdit kvalitu svého charakteru, tzn. svou duchovní vyspělost. Světlo (den) je činnost, tma (noc) nečinnost - tzn. i odpočinek nutný pro potřebné duševní a fyzické vyrovnání.
6 I řekl Bůh:„Buď klenba uprostřed vod a odděluj vody od vod!“ 7 inil klenbu a oddělil vody pod klenbou od vod nad klenbou. A stalo se tak.
a) Zákon duchovní dimenze (energie "vody" ducha), zákon planety Země (energie "vody" hmotného stvoření). Člověk má dospět trpělivou prací na planetě Zemi k opětovnému sjednocení s energií duchovní dimenze (vody nad klenbou). Než do této fáze vývoje dospěje, je limitován smysly (vody pod klenbou). A to proto, aby našel skutečné soustředění a skutečnou zodpovědnost (duchovní ukotvení) v podmínkách planety Země! b) Energie stejné povahy se přitahují a spojují, vznikají drobné i větší celky stejného anebo podobného charakteru. Objevuje se vývoj v interakci se stejnorodým. Lidská bytost prožívá první projevy víry ve vyšší skutečnost, v duchovní život (vody nad klenbou se spojují s vodami pod klenbou - odehrává se vývoj člověka směrem k duchovní dimenzi).
8 Klenbu nazval Bůh nebem. Byl večer a bylo jitro, den druhý.
Je ustanoven základní předpoklad pro návrat ducha člověka do dimenze ducha: "Energie nebe, jenž prostupují zemi, se musí navrátit zpět k nebi." Z tohoto zákona se odvíjí základní předpoklad pro vývoj lidského ducha na planetě Zemi, v tento základní předpoklad je lidský duch propojen. Naplňuje jej jeho víra v nebe, v zákon harmonie a rovnováhy duchovní dimenze, kterou má potvrdit svými činy ve hmotném stvoření (svou láskou, moudrostí i aktivitou, a to ve všech oblastech svého života na Zemi).
9 I řekl Bůh:„Nahromaďte se vody pod nebem na jedno místo a ukaž se souš!“ A stalo se tak. 10 Souš nazval Bůh zemí a nahromaděné vody nazval moři. Viděl, že to je dobré.
Voda - moře má svůj zákon (mořští živočichové), země - souš má svůj zákon (suchozemští živočichové), spojením vody a země jsou minerální látky a sůl, které mořská voda obsahuje.
11 h také řekl: „Zazelenej se země zelení: bylinami, které se rozmnožují semeny, a ovocným stromovím rozmanitého druhu, které na zemi ponese plody se semeny!“ A stalo se tak. 12 Země vydala zeleň: rozmanité druhy bylin, které se rozmnožují semeny, a rozmanité druhy stromoví, které nese plody se semeny. Bůh viděl, že to je dobré. 13 Byl večer a bylo jitro, den třetí.
Duchovní energie působí na vody, prochází zemí a vrací se zpět k vodám (utváří se koloběh vody ve Stvoření), v prostoru souše se objevují sladké vody, utvářejí se jezera a řeky, země dostává vláhu, která je základem pro růst zeleně, bylin a stromů, které nesou plody se semeny.
14 I řekl Bůh: „Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci! Budou na znamení časů, dnů a let. 15 Ta světla ať jsou na nebeské klenbě, aby svítila nad zemí.“ A stalo se tak.
Den a noc, činnost a odpočinek, vše má své trvání. Duchovní energie (světlo) iniciuje průběžně cyklický pohyb energie ve hmotném stvoření (charakter aktivní i pasivní). Světla na nebeské klenbě jsou strážci duchovních zákonů, kteří vymezují zákony hmotného stvoření, hranice času a prostroru. Na nebi není hranic, na nebi je to, co zde vždy bylo a vždy bude, hranice času a prostoru jsou dány lidskému duchu pro jeho vývoj a zároveň je vymezuje i smysly omezené lidské vnímání. Setkání lidského ducha s hmotností znamená novou zkušenost, vede lidského ducha k uvědomění si své vlastní duchovní podstaty, k probouzení duchovního cítění, ke kontaktu s vývojově staršími, znamená možnost návratu do duchovní dimenze.
16 inil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy. 17 h je umístil na nebeskou klenbu, aby svítila nad zemí, 18 aby vládla ve dne a v noci a oddělovala světlo od tmy. Viděl, že to je dobré. 19 Byl večer a bylo jitro, den čtvrtý.
Větší světlo (slunce) podněcuje k aktivitě, dává růst všeho živého, menší světlo (měsíc), udržuje vědomý kontakt se světlem, pomáhá nalézat potřebnou rovnováhu v příjmu a výdeji energie, dává spočinutí všemu živému, vede k odpočinku.
20 I řekl Bůh: „Hemžete se vody živočnou havětí a létavci létejte nad zemí pod nebeskou klenbou!“ 21 I stvořil Bůh veliké netvory a rozmanité druhy všelijakých hbitých živočichů, jimiž se zahemžily vody, stvořil i rozmanité druhy všelijakých okřídlených létavců. Viděl, že to je dobré. 22 A Bůh jim požehnal: „Ploďte a množte se a naplňte vody v mořích. Létavci nechť se rozmnoží na zemi.“ 23 Byl večer a bylo jitro, den pátý.
Duchovní rozměr působí na hmotný rozměr - duchovní rozměr je nositelem informace (je příčinou), hmotný rozměr je nositelem informace (je následkem). Slovo - Světlo - Energie (tj. duchovní impuls - informace) sestupuje do hmoty a projevuje se charakteristicky skrze živly: oheň, země, vzduch, voda. Oheň a vzduch (aktivita) - znamená veškerý pohyb a vývoj ve Stvoření. Země a voda (pasivita) - znamená veškeré spočívání a hmotné působení ve Stvoření. "A Bůh jim požehnal", uvádí drobné i složitější organismy v životní cyklus s vlastním uspořádáním. Slovo (oheň a vzduch), je zjevnou příčinou - veškerý život ve Stvoření (voda a země), je zjevným následkem. Vertikální rovina (oheň - vzduch) protíná horizontální rovinu (země - voda), bod protnutí vytváří reakci (žhavé jádro planety Země), dochází k součinnosti živlů, vzestup teploty střídá ochlazení (v širším rámci vykresluje střídání ročních období), vzniká život na planetě Zemi.
 obrazek-clanek-30-9.jpg
 24 I řekl Bůh: „Vydej země rozmanité druhy živočichů, dobytek, plazy a rozmanité druhy zemské zvěře!“ A stalo se tak. 25 h učinil rozmanité druhy zemské zvěře i rozmanité druhy dobytka a rozmanité druhy všelijakých zeměplazů. Viděl, že to je dobré.
Energie aktivní (oheň a vzduch) a energie pasivní (voda a země) na sebe navzájem reagují - vzniká kyslík potřebný pro život, utváří se teplota vzduchu ... Vzniká buňka, utvářejí se drobné a složitější organismy. Prvotní impulz z roviny duchovní působí na vody hmotného stvoření, uvádí drobné i složitější organismy v životní cyklus s vlastním uspořádáním a se schopností autoregulace. Veškerý život je zaměřen na celistvost a dokonalost. Rodící se život drobných organismů dává příležitost k růstu složitějším organismům (evoluce). Život drobných i složitějších organismů se rozvíjí a rozšiřuje až do stadia, kdy jsou vytvořeny podmínky pro život lidské bytosti na planetě Zemi. Planeta Země se stává rajskou zahradou.
26 I řekl Bůh: „me člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují (ať žijí) nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi.“ 27 h stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.
a) "h stvořil člověka, aby byl jeho obrazem" (tj. Království nebe na zemi, které se uskuteční v okamžiku, kdy lidský duch dospěje do stavu jednoty s energiemi Stvořitele - v rovině svého ducha, své duše i svého těla). "Jako muže a ženu je stvořil", tzn. člověk má prožívat svou duchovní podstatu a skrze její charakter pomáhat svému protějšku (muž ženě, žena muži). Každá lidská bytost disponuje z části mužskou (aktivní) a z části ženskou (pasivní) energií. Ve hmotné rovině dostává lidský duch předpoklad k projevu aktivní energie a k projevu pasivní energie, na tyto charakteristické předpoklady ukazuje stavba fyzického těla člověka, mužské a ženské pohlavní znaky.
b) V rovině hmotného stvoření je duchovní bytost lidským duchem. Dostává fyzické tělo, dostává duchovní ochranu a vedení. V kontaktu se svým duchovním vedením má znovu nalézt řád harmonie a rovnováhy duchovní dimenze, tj. svobodný pohyb v intenci řádu duchovní harmonie a rovnováhy (nebe), znamená návrat do duchovní dimenze.
28 A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte (žijte) nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“
Žijte v duchu, tj. hledejte harmonii a rovnováhu v duši, muž ať projevuje svou aktivitu vedle ženy, ať má vůči ní úctu (ona zpřítomňuje protipól, který on potřebuje vnímat), žena ať projevuje svou pasivitu vedle muže, ať má vůči němu úctu (on zpřítomňuje protipól, který ona potřebuje vnímat). „Ploďte a množte se a naplňte zemi", tj., stýkejte se ve všech rovinách svého života na Zemi (tj. vůle a stanovisko, přirozený projev-tvořivost, respekt a sdílení, pozitivní vztah k veškerému životu-cit lásky, úcta k vyššímu řádu, upřednostnění vyššího řádu, Jednota se Stvořitelem).
29 h také řekl: „Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na něrostou plody se semeny. To budete mít za pokrm. 30 Veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co se plazí po zemi, v čem je živá duše, dal jsem za pokrm veškerou zelenou bylinu.“ A stalo se tak.
Hmotná potrava je Darem Stvořitele člověku pro jeho vyrovnaný život ve hmotném stvoření. Má-li žít na planetě Zemi v harmonii a rovnováze, má přijímat hmotnou potravu jako Dar, který obsahuje energii Stvořitele. Tak je zajištěna rovnováha energií duše a energií fyzického těla člověka. Část energie dostává člověk z úrovně duchovního těla své duše - záleží na dosažené úrovni jeho duchovního probuzení (asi 2/3), a část energie dostává člověk z potravy (asi 1/3).
31 h viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. Byl večer a bylo jitro, den šestý.
Duchovní energie (duch) je ve spojení s hmotou (voda), šest barev duhy ukazuje na šest úrovní působení světla na hmotu - organismus lidské bytosti přijímá energii, skrze své otevření božskému principu, do šesti úrovní. Viz. bible: "Bůh stvořil Zemi v šesti dnech (tj. vložil informaci do šesti úrovní - viz. Stvořil člověka k obrazu svému), sedmý den odpočíval (odpočinek, tj. vnitřní klid - meditace, modlitba - znamená pro člověka možnost spojení s Ním, možnost poznání Jeho vůle)".
 

Hodnocení
Aktuální hodnocení: 4,5 (30 návštěvníků)
Štítky:
© 1997 - 2024 Agape Brno
všechna práva vyhrazena
předplatné magazínu | vydavatelství | mapa stránek | kontakt
Hluboká 5, 639 00 Brno | tel.: 775 563 052 | info@agapebrno.cz
Tyto webové stránky používají k poskytování svých služeb soubory Cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů Cookies.