I. Kováříková - Duchovní energie působící při současném vývoji lidstva – V. část

Zjevení jako část Nového zákona je psáno způsobem, který se podstatně liší od předchozích kapitol jednotlivých evangelií a přídavných textů. Bibli samotnou je potřeba číst s otevřeným vnímáním duchovního rozměru, ale Janovo Zjevení rozkryje pravděpodobně jen ten člověk, který už do této úrovně vstoupil. Sám pisatel jej zaznamenává ve vytržení ducha, což znamená, že byl vzat do této vyšší dimenze. Domnívám se tedy, že k pochopení slov Zjevení už musí člověk mít v sobě ukotveny základní parametry víry. Důvěru ve Stvořitele, lásku a vděčnost, a také, a to je velmi důležité, musí už rozumět zákonům stvoření, protože tyto platí i v dějích, které jsou v Janově Zjevení popisovány. Hned první odstavec textu ale napovídá o tom, že takových lidí (skutečných, nikoliv falešných proroků) nebude mnoho a množství těch, kteří budou tyto následovat, nebude také nijak závratné.
„Blaze tomu, kdo předčítá slova tohoto proroctví“ – blaze tomu, kdo jeho smysl pochopil a může jej vyložit druhým,
„a blaze těm, kdo slyší a zachovávají, co je tu napsáno, neboť čas je blízko“ – blaze těm, kteří to přijmou a uvěří, neboť tito mohou s klidným srdcem očekávat věci budoucí.
Janovo Zjevení jako celek je náročné rozkrýt, protože v něm zmiňované události musí člověk zařadit do jednotlivých úrovní, kde se budou pravděpodobně odehrávat, a také čas se přitom stává velmi relativní veličinou. Na druhou stranu se domnívám, že žijeme v době, kdy bychom mohli slovům tohoto textu porozumět a tím i lépe pochopit, v jaké skutečnosti teď žijeme a co nás v budoucnosti ještě čeká. I přes mnohé katastrofické vize je třeba brát tento text vážně, neboť je to živé Slovo a navíc nelze projít jinudy, než kudy ukazuje cesta Páně.
V úvodní části Zjevení jsou vypsány dopisy andělům sedmi církví. Tyto si také listy vykládají jako slova mířená přímo ke kléru, ale mně se zdají být mnohem obecnějšími a směřují podle mne i k jiným. Zdají se být určeny všem duchovně otevřeným lidem, kteří v minulosti vždy měli a mají stále snahu žít podle učení Kristova. Jednotlivé listy nás upozorňují, že je třeba srovnat si svou mysl a napravit případné odchylky od pravého výkladu Slova. Sedm napomenutí zřejmě odpovídá sedmi základním chybám, které byly u duchovního vývoje člověka předpokládány. Tato slova bychom tedy měli brát jednak jako návod k celkové očistě, ale zároveň bychom je měli pochopit jako určité varování. Máme se na něco připravit a jsme nabádáni k tomu, abychom se zbavili co možná nejdříve veškeré svojí karmy a svých pochybností. Také bychom se měli rozhlédnout kolem sebe, jakým lidem vlastně dáváme ve svém životě důvěru, s jakými se stýkáme a jak nás tito mohou ve svém působení ovlivňovat. I určitá vlažnost a nepevnost ve víře jsou zde zmiňovány a jistě proto nebude na škodu uvědomit si, zda naše víra skutečně stojí na neochvějných základech a neopouštíme ji snadno třeba jen kvůli posměchu druhých.
 
Sedmkrát zapečetěnou knihu přijal Beránek. Tato kniha představuje osud lidského rodu a sedm jejích pečetí přibližuje karmické vyrovnání se vůči zákonům stvoření. Kristus jako Spasitel rozlamuje jednotlivé pečeti, stává se tedy vykonavatelem Boží Vůle, a přesto nepožaduje po lidech více, než aby skrze prožité utrpení pochopilo své vlastní omyly a našlo tím cestu ke svojí spáse.
Rozlomení prvních čtyř pečetí zřejmě naznačuje dosavadní vývoj lidstva po ukřižování Syna Božího. Záhuba mečem, hladem a morem (různé epidemie nemocí) je v historii zřejmá, dravé šelmy by mohlo být označení pro nacisty (tito připomínali vlky), ale stejně tak i pro jiné skupiny, které měly a stále mají touhu podmanit si tento svět, ať už skrze přímé násilí nebo ovládnutím světové ekonomiky. Také je zřejmé, že síla těchto pečetí stále působí a přidají-li se k ní ještě i další, bude pak velmi potřebné pochopit a přijmout ochranu skrze Slovo, které nám Syn Boží svým vyzařováním nabízí.
Tím se dostáváme k páté pečeti, která by se mohla týkat naší současnosti. Vidíme, že v ní vystupují ti, kdo pro Slovo Boží podstoupili mučednickou smrt. Jedná se o apoštoly? Domnívám se, že ano a také mnohé jiné, kteří v průběhu let následujících po Kristově ukřižování protrpěli muka při obraně víry. Tito všichni mají obdržet bílá roucha. Ale jakým způsobem? A proč je dosud neměli? Domnívám se, že je zde řečeno, že jim teprve bude dána příležitost, obléci bílá roucha, to znamená, že se budou moci ještě znovu inkarnovat, aby dokončili svou vlastní cestu.
Je potřeba si uvědomit jednu důležitou věc. Učedníci sami byli povoláni k tomu, aby šířili Slovo Boží a k tomuto byli uschopněni sesláním Ducha svatého. Oni tímto okamžikem vstoupili do služby Páně a to bylo jejich zásadním prožíváním v oné době, které výrazně překrylo i jejich osobní život. Domnívám se ale, že každá duše si potřebuje nalézt a prožít svoji vlastní cestu k Bohu, protože jedině tak se rozzáří její vlastní duševní a duchovní potenciál a dosáhne své dokonalosti. Učedníci a apoštolové se podle mne tedy vrátili prožít si tuto cestu znovu, tentokrát jako obyčejní lidé, kteří ale do značné míry stejně přesáhli současnou úroveň lidstva. Stali se nám tím ale mnohem bližší, než ve svých dřívějších inkarnacích, protože už nenesli punc člověka vyvoleného, nýbrž v pozemském žití obdarovaného.
V minulé části jsem zmínila skutečnost, že nebylo náhody v tom, jací lidé pobývali ať už v přímé blízkosti Ježíšově, nebo vůbec v době a místech, kde působil.  Pokud se někdy člověk přenese do své minulosti, tzn., že se vrátí do některého ze svých minulých životů, je schopen zde vnímat nejen sebe samého v určitém jiném těle a s jinou úrovní myšlení, ale podvědomě vnímá také společenské ovzduší, ve kterém tehdy pobýval. Tyto skutečnosti zřejmě zůstávají zaznamenány v našich duševních obalech a proto je velmi pravděpodobné, že řada současníků Ježíše Nazaretského nese jakousi pečeť ve své duši. Protože tak významné dění a skutečnosti se musely do této obtisknout a je jedno, zda tehdy přítomní lidé Ježíše uznali jako Spasitele či mu naopak spílali. Tuto pečeť tam mají všichni a domnívám se, že se to velmi projevilo při jejich odchodu z tehdejší pozemské inkarnace. V nehmotné dimenzi je Kristovo Světlo buď pozvedlo k vyšší úrovni, nebo jim jejich prohřešek vůči němu ihned začal působit utrpení. A tím byli také donuceni hledat správnou cestu k pochopení a přijetí Ježíšových slov.
Řada těchto lidí putovala s touto pečetí v duši a v současné době se sem opět inkarnuje. Tím, jak zesiluje vyzařování, které proniká naším nitrem, se také v těchto lidech probouzí stále silnější pocit, že se vrací něco, co už jednou prožili a k čemu se mají znovu přihlásit. Světlo v nich probouzí intenzívní potřebu hledat a pochopit plně smysl toho, s čím už měli jednou tu možnost se setkat. Budeme-li brát naši zemi jako jedno z duchovních center důležitých při vývoji lidstva, je zřejmé, že mnoho z těchto lidí s „pečetí“ je v současné době inkarnováno právě tady.
Osobně se domnívám a pociťuji, že žijeme ve velmi požehnané době. Právě v uplynulých letech k nám proudila neuvěřitelně silná podpora pro naše hledání a znovuobjevování, a toto dění ještě navíc zesiluje a bude zesilovat v následujících měsících. To, co dříve člověk přijal do své duše během dvou tří let, k němu teď může přijít v průběhu jednoho měsíce, a ve velmi krátké době se tak ještě může posunout ve svém vývoji. Sama za sebe to beru jako velikou milost, protože cítím, jak silný tok energie skrze lidstvo teď prochází a nakolik tyto vibrace rozkmitávají v člověku schopnost dobrat se k vyššímu poznání.
Cítím ale také, že tato doba nebude příliš dlouhá. K těmto skutečnostem se velice nesnadno přiřazuje nějaký čas, ale pokud bych měla nějaké hranice vyslovit, tak odhaduji, že se pohybujeme v rozmezí půl roku, možná o něco déle. Jisté je ale, že za touto hranicí už změna přichází a my musíme nahlédnout na to, co říká Zjevení o rozlomení šesté z pečetí.
Kdo si vybavuje zkázu po tsunami v Thajsku, může si zkusit představit, jak takové dění bude působit ve větším rozsahu. Společně třeba s pádem světové ekonomiky. Navíc, přidá-li se k tomu vlivem klimatických změn neúroda, která zasáhne potravinovou soběstačnost řady zemí. Mnoho věcí si můžeme představit jako pohromu, skrývající se pod touto pečetí a bohužel řada z nich je reálných a nepochybně něčím podobným můžeme v budoucnosti procházet.
I v této představě však shledávám jistou naději. Kdy jindy může duše člověka zesílit ve své víře, než prochází-li zkouškami své pevnosti. Právě v okamžiku setmění začnou více vyzařovat duše těch lidí, kteří jsou paprskem spojení se Světlem Kristovým a tito se stanou majáky v rozbouřeném moři. Mnozí takoví už nad sebou tento paprsek mají, ale teprve vlastním poznáním dojdou k tomuto přesvědčení.
Šestá pečeť souvisí zřejmě s procesem transformace, tak jak jsem se ji snažila popsat v předchozí části. Málokdo z nás by teď uvěřil tomu, kolik síly může lidská duše najít ve svém nitru a jak mnohé věci dokáže, pokud stojí v Pravdě. A jestli mi něco přináší klid, i přes vyhlídku na náročné období, tak je to nejen vlastní víra, ale i vědomí toho, jaké poklady jsou ještě ukryty pod povrchem duše mnohých, zdánlivě obyčejných lidí. Protože tito, a nikoliv nějací ezoteričtí šamani, budou schopni provést sebe i druhé náročnými zkouškami, takoví naleznou nečekanou odvahu a s těmito bude možné utvořit společenství ducha, kde bude jeden každý vyzařovat svým vlastním charakteristickým způsobem.
Pokud bych měla říci, jak dlouho může toto období trvat, těžko se mi bude určovat čas. Toho, co mají lidé prožít, je opravdu hodně, jedna událost bude stíhat druhou. Než se člověk stihne nadechnout, už bude stát před řešením další věci. V jiné době by takové dění trvalo dlouhou dobu, tady ale lze očekávat spíše velmi, velmi intenzívní prožívání v poměrně krátkém čase.
Taková transformace povede k celkové změně ve vyzařování člověka. Duch začne převládat nad hmotou, tzn., že naše vlastní duchovní jádro začne vyzařovat skrze ostatní obaly, jak duševní, tak hmotné. Bude se měnit nejenom smýšlení člověka, ale i jeho tělesné potřeby. „Již nebude hladovět, ani žíznit, ani slunce nebo jiný žár jim neublíží, neboť Beránek je bude pást a povede je k pramenům života.“ Skrze vyzařování Syna Božího tedy budou lidé přijímat duchovní energii, která jim umožní přežít i pro nás v současné chvíli nepředstavitelné podmínky.
A tím se dostáváme k poslední sedmé pečeti. V Bibli se praví, že nastane na nebi mlčení téměř na půl hodiny. To může znamenat, že na nebi nastanou takové úkazy, při kterých oněmí veškeré lidstvo, neboť si nebude umět vysvětlit podstatu těchto jevů. S tím zřejmě souvisí i jiná věta z úvodu Zjevení:
„Hle, přichází v oblacích! Uzří ho každé oko, i ti, kdo ho probodli, a budou kvůli němu naříkat všechna pokolení země. Tak jest, amen.“
Myslím, že o těchto událostech už je psáno v knize „Češi na prahu třetího tisíciletí“. Mnohé poukazuje na to, že v tomto období zde skutečně bude po určitou dobu působit silné Světlo, které přivodí vrchol transformace člověka. Každý ale bude schopen toto přijímat jiným způsobem. Na jedné straně budou tímto jevem doslova odejiti mnozí, kteří neustojí sílu tohoto vyzařování, na straně druhé bude ale nesmírnou ochranou všem, kteří naplní v sobě poselství Kristovo. Tito lidé se stanou skutečně zářícími bytostmi z podstaty svého ducha a o těchto také praví Ježíš ve svém proroctví, že budou schopni činit větší zázraky, než činil on sám při svém pobytu na Zemi. Tedy stanou se sami uzdravovateli mnohých, avšak budou tak činit pouze a jen se jménem Božím na rtech.
(pokračování příště)