Známý americký jasnovidec Edgar Cayce hovořil o nezbytné souhře mezi játry a ledvinami a zdůrazňoval, že nám tato dvojice orgánů tvoří v těle jakousi baterii, kde játra tvoří plus a ledviny mínus pól. Napadá mne myšlenka na souvislost mezi energetikou organismu ( kde hrají významnou roli právě ledviny a játra ) a hormonálním systémem. Vede mne k tomu informace z východní medicíny která říká: „Jakmile poklesne dlouhodoběji energie v ledvinách ( x játrech ), má to výrazný vliv na hormonální systém, na jeho správnou funkci“. Co všechno závisí na správné funkci hormonálního systému a jak vlastně probíhá ( může probíhat ) rozkvět nebo úpadek našeho duševního a fyzického zdraví?
Hormonální systém - žlázy s vnitřní sekrecí ( endokrinní systém ): epifýza (7 ) - hypofýza ( 6 ) - štítná žláza - příštítná tělíska ( 5 ) - brzlík ( 4 ) - slinivka ( 3 ) - pohlavní žlázy ( 2 ) – nadledvinky ( 1 ). K jednotlivým žlázám s vnitřní sekrecí tedy náleží jednotlivé čakry, k nim se pojí jednotlivé soustavy - pohybová, reprodukční, trávící, cévní, hormonální, nervová - ke kterým náleží i jednotlivé orgány fyzického těla.
Postavme vše do souvislostí v principu„Jak nahoře tak dole a naopak, jak dole, tak nahoře“. Je zde patrna souvztažnost čaker:1 x 7, 2 x 6, 3 x 5, středem systému je čakra 4 ( viz. židovský svícen Menora ).Je známo, že funkci hormonálního systému má na starosti hypofýza ( hypotalamus - horní patro 6 čakra ). Ta řídí ( urovnává ) harmonický průběh reakcí jednotlivých hormonálních žláz a bude přímo reagovat na energetiku organismu, na její stav. Ovlivňuje ji energie která přichází z hora 7. čakrou ( ta roztáčí energii všech čaker - působení jemnohmotného na hmotné ) a také energie která přichází z dola od 1. čakry - nadledvinky, od 2 čakry - ledviny, od 3 čakry - játra, ( vnitřní energetika fyzického těla, průběh energie ve hmotném těle ).
Z toho je zřejmé, že pokud ze spodních pater, ve fyzické rovině ( ledviny x játra ), nestoupá energie optimálně do horních pater, bude více nebo méně narušena rovnováha, a to vždy znamená po určité době nemoc. Domnívám se, že energetická nerovnováha v dolních patrech ( ledviny x játra ), je působena zejména chybným duchovním postojem, a to: ledviny = vztah k lidem ( viz. bible : ".. a já zkoumám vaše srdce a ledví " ), játra = tolerance a respekt vůči okolí, znovu vztah k lidem. Tak je vlastně narušována - nedostatečnými energetickými signály zdola do horních pater - celková rovnováhu organizmu, a to přes hormonální systém ( viz. souvislost jednotlivých žláz s jednotliv. čakrami ). Vedení nebo kontrole hormonálního systému - hypotalamu - náleží energetická rovnováha, pokud ji nemá ( nedostatečné otevření sedmou čakrou - nedostatečný převod a průběh energie ve hmotném těle / ledviny x játra / ), reaguje jinak než optimálně a celý endokrinní systém pak podle toho vylučuje své hormony přímo do krve, a to taktéž neoptimálně, tedy tak, že může dojít k výraznějšímu narušení rovnováhy organismu. V případě např. stresu ( tj. vlastně nedostatku důvěry ve vyšší vedení / 7 čakra / ), je to záporně působící hormon kortizon - nadledvinky / 1 čakra / který narušuje biologickou a fyzickou konstituci člověka. V těle člověka je pak pozorován, např. právě v důsledku působení stresu, obrovský úbytek vitamínu C aj. nežádoucí změny. Domnívám se, že zvláštní význam zde bude mít, ve vztahu k hormonálnímu systému ( k hypofýze – 6 čakra ), i vlastní duchovní uvědomění a směřování člověka životem, jeho kauzální - karmické vyrovnání a jeho průběžné vyrovnávání se karmou, resp. s tlaky a vlivy z okolí.
Z duchovního pohledu, viz. Abdrushin: „ … čistota krve dává prostor pro působení ducha zde na zemi …“ Z výše uvedeného vyplývá: Má-li být nastolena čistota vnitřního prostředí organizmu, je nezbytně nutné být v duchovním postoji pozitivity - lásky. Pokud tomu tak není, energie nemůže procházet do horních pater optimálně, v postupu jí brání neduchovní přístup k životu, postoj člověka ve vyhranění a vymezení se, postoj bez lásky. Zde si můžeme představit síto které je buď zcela čisté a průchodné, nebo je více či méně zanesené. Postoj v pozitivitě – lásce, udržuje jeho čistotu a průchodnost, postoj bez lásky je postoj bez ochrany, síto se tak postupně zanáší a energie proudí skrze něj jen v té pro život dostačující míře. A tak se nám více nebo méně ( tj. nedostatečně ), podle kvality našich vnitřních postojů, otevírá prostor pro působení duchovní energie skrze nás zde na zemi, pro náš vlastní duchovní vývoj, pro naše poznání ( a pro uskutečnění pozemského ráje který zde již vlastně je, jen člověk sám jej nevidí, žije mimo něj ). Protože jsme svou podstatou duchovní bytosti, máme podle toho také tak jednat ( je nám dán v každé inkarnaci čas na určitý minim. vývoj ), to, jak se zachováme v každé konkrétní situaci, to pak rozhoduje o našem duševním i fyzickém zdraví. Úkolem člověka je najít rovnováhu ve všech tělech ( čakrách ) duchovního, duševního i fyzického těla. Je to možné, pokud půjdeme každodenně více k podstatě vývoje o které mluví Ježíš Kristus.
Rovnováha, kterou vložíme do vztahů k lidem ( ledviny x játra ), se nám znovu ve vztazích vrátí. Tím nalezneme více prostoru pro naplnění života zde na zemi, začneme více poznávat ten duchovní rozměr bytí, nalezneme trvalejší postoj pozitivity a životního štěstí. To nám pak bude i v těžších chvilkách jen k dobru. V bibli čteme: " ... já jsem ta cesta, pravda a život, nikdo nepřichází k Otci než skrze mne" - tou cestou je, dle mého vnímání, bezpředmětná, tj. duchovní láska. Ta dá plné zdraví našemu fyzickému i duševnímu tělu a tak nám umožní poznat ( najít ) ten duchovní rozměr života. Přivede nás i k dalšímu potřebnému poznání. To pak znamená, porozumět tomu co říká Ježíš, porozumět tomu kým skutečně je. Zamysleme se proto hlouběji nad svým skutečným vztahem k okolí blízkému i vzdálenějšímu. V každém jednotlivém okamžiku je to na nás v jakém postoji půjdeme životem, tzn. jestli se staneme v hlubokém klidu, s ohledem na Boha, svobodnými pány svého života, tj. půjdeme vědomě za tím dobrým, anebo to budou různé "potíže a životní úskalí" kterým více nebo méně podléháme, které nás budou vláčet životem dál a dál, tj. stále více dolů a dolů do větších a větších potíží. Tam se pak nakonec přece jen probudí v člověku ta touha najít lepší konce svého počínání a přijde obrat směrem vzhůru.