Je mužská spermie jako taková, tedy její biologická energie, jediným spouštěčem dělení ženského vajíčka?
Např. homeopatie je léčebná metoda na základě informace. Lék působí, i když v aplikační fázi původní materie prakticky neexistuje. Podobně léčení duchovní energií spočívá v přenosu informace. Nemocná buňka dostane prostřednictvím vyšší energie informaci o tom, čím byla na počátku. A protože na počátku žádné nemoci nebyly, začne se podle toho chovat a v těle je tak nastartován samouzdravovací proces. /Viz uzdravování Ježíšem./
Vznik nového života tedy vidím tak, že v okamžiku splynutí mužské a ženské pohlavní buňky je předána informace o tom jak se má nový život formovat /je přítomna duše člověka/, je předána buněčná energie pro tento život /délka života v těle/ a je také vložen příslušný duchovní potenciál /možnosti duchovního vývoje jedince v tomto jeho životě/ - do jaké míry všech těchto vkladů ke svému prospěchu využije, to už záleží na jeho vlastních rozhodnutích /svobodné vůli/.
Také to lze říci tak, že v okamžiku početí je do zárodečné pohlavní buňky vložen program tvoření nového mikrokosmu – zákon: jak nahoře, tak dole. Tato buňka přitom ztrácí svou původní strukturu a jakoby z ničeho začnou se tvořit buňky nové, základní buňky nového života.
A jak je to nahoře?
Vycházím z platnosti fyzikálního zákona o zachování hmoty a energie. Pokud nemám důvod si myslet, že stejnému principu nepodléhají energie vyšších řádů, pak musí platit, že veškeré síly ani nevznikají ani nezanikají, pouze se přeměňují.
K jejich přeměně dochází vždy, když nerovnováha sil s náboji + a - /kladné a záporné energie/ překročí určitou mezní hranici.
Tzv. Velký třesk je právě ten okamžik, kdy je limita překročena – dochází ke zhroucení systému, při čemž uvolněné napětí je zdrojem nové síly – tato nová síla se však v témže okamžiku opět rozpadá na + a – a celý proces tvoření začíná znovu.
Celý tento systém funguje jako dokonalý počítač. Na jeho základní program – pulzace vesmíru – navazuje celá řada až nekonečné množství subsystémů /princip pyramidy/, a to až do úrovně jednotlivých lidských osudů.
V těchto několika bodech je nastíněn systém tvoření, který se cyklicky opakuje. Je zde nyní otázka: Co celý tento systém uvádí do pohybu? Protože jinak bychom museli připustit něco jako kosmické perpetuum mobile. Musí tedy existovat ještě jedna podstatná síla, která působí globálně na celý systém a zárověň i na jeho jednotlivé subsystémy.
Je to síla, která dává impuls pro nový cyklus tvoření při velkém třesku, stejně jako dává impuls pro nový život v zárodečné pohlavní buňce. Je to síla, která systém neustále oživuje, a tím do něj přináší i novou kvalitu, umožňuje vývoj, respektive jej podněcuje. Je to síla, která do všech těchto procesů vkládá určité zákonitosti, stálý a neměnný řád.
Poznámka: Aby mohl být počátek, musí být konec. Proto i smrt člověka je jen zákonitým předělem v rámci jeho celého vývojového cyklu a je tedy i přirozenou součástí jeho aktuálního pozemského života, v němž aktivní stáří je jeho nejhodnotnější etapou. Je smutné, jestliže se dnešní společnost k tomuto tak významnému fenoménu, jakým smrt a příprava na ni je, obrací zády. Jde o nepochopení podstaty a smyslu lidského života, které má svou příčinu v odmítání všeho, co se neshoduje s oficiální ideologií ateizmu.