Je tomu "již" patnáct let, co se ulice našich měst naplnily statisíci lidí, skandujících tehdy rizikové heslo: svobodné volby! A ejhle! Svobodných voleb je v Česku "každých měsíc jedny" a počet těch, kteří své právo k prosazení svého podílu na moci od voleb k volbám klesá. Sdělovací prostředky jsou plné "vysvětlovatelů", kteří úpadek počtu volitelů vidí v "nedostatečném vysvětlování, v nadbytku voleb, nedostatku atraktivně napomádovaných tváří, absencí demokratických tradic, v "dalekosti Bruselu" a podobných pseudodůvodech. Politolog Jiří Pehe jej v duchu západních politologických škol vidí "v hlubokém demokratickém deficitu a v nepochopení základních kontur evropského projektu v osmi zemích, které mají komunistickou minulostll (LN 17. 6. 04).
Odedávna je známo, že některé věci si nejde koupit - lásku, důvěru, optimizmus a sebeobětování pro druhého. Tyto fenomény mezilidských vztahů jsou specifickým produktem toho, čemu se říká duch v člověku. Pouze tato suverénní součást člověka je schopna produkovat typ energie, které říkáme "nadšení pro věc". Ta jediná buduje ve společnosti zdarma! Aby se tato energie k budování zdarma probudila, musí být nejprve probuzen duch (tj. hybatel) jednotlivého člověka. Následně souhrn těchto aktivovaných duchů vytvoří "atmosféru" v celé vyšší společenské jednotce. A v tom je ten problém! Nemateriální a nadčasový duch je "buditelný" v lidech pouze prostředky nemateriální povahy, jež jsou zakotveny v nadčasové esoterické povaze ducha. Pouze idea věčnosti, dokonalosti, spravedlnosti, lásky, krásy a harmonie jsou oněmi esencemi, které jedině probouzí duchovní podstatu jednotlivých lidí, aby tito následně produkovali "namáhání se zdarma". A takovéto "esence" Češi ani ostatní národy ve volební kampani do EU neobjevili. Kromě jediné!
Konečně jednou perspektiva věčného míru mezi evropskými národy!!!
To byl také jediný důvod, proč nově přistupující volili vstup do EU. Perspektiva konce nepřetržitého šíleného zbrojení, nepřetržitého šíleného vraždění kvůli skutečným nebo jen pomyslným "mezím mezi národy". Pouze tento nadčasový důvod byl skutečným hnacím motorem účasti voličů při referendech o vstupu do EU. Proto národy vesměs hlasovaly kladně. Vstupem do EU tato pohnutka vyhasla a zbyla prázdnota agitačních frází řečnických žonglérů, kteří si po eventuálním zvolení dělají po volbách stejně co chtějí. Absence jakéhokoliv duchovního (tj. nadčasového) úsilí, projevujícího se v altruistické námaze pro jakýkoliv "idealistický" cíl ve vizi lepší společnosti z pohledu vztahů mezi lidmi navzájem i mezi lidmi a přírodou, je cítěna občany jako prázdnota. A taková prázdnota agitovala v Česku i všude jinde. Byla to pouhá imitace duchovních impulsů, skrytá pod hesly různých stran ve stylu: svobodu trhu jako svobodu oškubání bližního, hlavní je růst národního důchodu (obdoba hlavně když nám chutná), nejlepším systémem je vláda většiny (prostřednictvím koupení si hlasů většiny dutých hlav), hlavní je příroda podle našeho výkladu, hlavní je sociální péče o neusilující se, nebereme nikomu názor a chováme se podle svého bez zábran, volným sexem vyřešíme vše, hlavní je boj proti komunizmu, pro štěstí člověka je rozhodující nepřetržitý růst národního produktu, duchovní hodnoty jen organizovaně v zavedených církvích, apod.
Není potom divu, že jedinou vizí, která zaznamenala viditelný úspěch, byla vize jistot, společenské spravedlnosti, plné zaměstnanosti, rovnosti lidí a nadřazenosti zájmu celku nad zájmem jednotlivce, kterou představil její známý prznitel - strana komunistická. Komunisti v různých baleních spoléhají na to, že z lidu vyprchá kocovina z jejího předchozího uplatnění ve formě reálného socializmu a "tábora míru" (spíše lágru). A nemají špatný odhad! Znetvořené ideji "Utopie", zbavené své duchovní (křesťanské) podstaty, na níž ji Thomas Morus vytvořil, dodá energii první velká hospodářská krize. Ta je nejen z energetických, surovinových a odpadových důvodů v dohlednu, ale také se projeví krize vztahů mezilidských. Pouze duchovní pojetí života je schopno rozpouštět agresivitu a bezzábranovost ve vztazích mezi lidmi a národy a nahradit je duchovními "esencemi" lásky a pravidly koexistence čistých duchů ve vyšší dimenzi království ducha. Ty jsou pozemskými proroky obvykle zformulovány jako boží zákony.
"Staří revalucíonáři" doufají, že v situaci absence vizí lepší společnosti se duchaprázdná masa voličů dá do pohybu k "přerozdělení konzumu".
Drtivá demokratická většina chudých na přerozdělení slyší vždy. Krysařova píšťala, slibující pochod k věčným konzumištím, vede masu hmoťáků k neexistujícímu ateistickému ráji (jak ukazujeme v knize "Češi na prahu třetího tisíciletí", všechny evropské společenské pohyby v důsledku specifických genetických a historických zkušeností se objeví nejdříve v Česku). Teprve tam se ukáže, až již nebude zpětné východisko, že podstatou materialistického ráje je nepřetržité handrkování o "zaslouženosti" konzumu kohokoliv. Vždyť zasloužený konzum je oficiální cíl materialistické společnosti. Ateisté lákají konzumenty do "spravedlivé" zlaté klece, která se však vždy zákonitě změní v pozlacenou past.
Ráj na zemi je svou podstatou duchovní, odvozený od možnosti uskutečnění věčného vzoru z vyšší dimenze. Možnost vzniku "ráje na zemi" je uložena v duši člověka a lidu jako jeho z transcendetna vycházející vzor (viz království boží je ve vás). Ideální společnost je povahy duchovní, tj. v duchovní spravedlnosti zakotvená, a od ní odvozeného způsobu života. Její povaha netkví tedy ve způsobu rozdělování konzumu. T. G. Masaryk říkal: Socializmus je věc mravní. Z toho plyne: jen mravní většina vytvoří mravní stát. K mravnímu státu lze dojít jen přes produchovnění (zmravnění) demokratické většiny.
Jestliže se chceme zamyslet nad neustále se zvyšující volební neúčastí lidí ve všech typech voleb, musíme se nejprve namáhat pochopit diverzifikované pohnutky této neúčasti (pohnutka - projev funkce ducha v člověku). A ty jsem v posledních volbách u nás pozoroval dvojího typu!!! Nejpočetnější pohnutkou k neúčasti byla známá míra Švejkovy inteligence ve smyslu "dvou možně zavražděných Ferdinandů, jichž obou nebyla škoda". Prostě masa konzumních brojlerů se není schopna orientovat ve směsi volební slibotechny, protože její denní život formují sdělovací prostředky do přízemnosti a duchaprázdnosti.
Tento druh Švejků-voličů tuto neschopnost maskuje rádoby chytrým postojem: všichni jsou podvodníci, já to nezměním! Tyto konzumní brojlery je možné nalákat k volebním urnám jen naději vzbuzujícím slibem jejich většího osobního konzumu. Tedy demagogií a populizmem! Za rozsáhlý výskyt této masy lidí - živočichů je odpovědná atmosféra ve společnosti, kultuře, sdělovacích prostředcích, školství a vědě. Absencí duchovnosti, tj. faktickým ateizmem, ovládajícím tyto dimenze západní civilizace jsou vytvořeny objektivní podmínky pro výskyt masy těchto zrůdiček - lidiček konzumentů.
Jenže u nás existuje i druhá skupina nevoličů! Jsou to ti, kteří mají vyciťování skutečného stavu věcí a již přišli na to, že jim o jejich hlasy se ucházející strany vlastně žádnou alternativu současného úpadkového stavu společenské atmosféry nenabízí!!! (Až na špatnou nabídku komunistů).
Vládnoucí elita, věřící pouze na peníze, se domnívá, že prostřednictvím brilantních řečníků a šoumenů zakryje nedostatek perspektivy rozvoje člověka jako duchovní bytosti. Dokonce projevuje nechuť k vytváření společnosti jako šťastnéha místa společnosti konzumní!!!(viz hesla o sociálním inženýrství).
Jak může být šťastná společnost bez šťastné rodiny? Jak může fungovat spravedlivá justice, když základní tezí ateizmu, usazeného na právnických školách, je teze, že spravedlnost neexistuje, že existuje pouze psané právo! Jak může fungovat vztah mezi mužem a ženou, když tržní "vědecká" psychologie zná pouze sex a lásku považuje za psychické onemocnění? Jak se budou vyvíjet vztahy mezi např. Rómy a většinovou společností, když každý, kdo poukáže na problém v jejich chování je ukřičen jako rasista? Atd.
Duchaprázdní privatizační zbohatlíci u nás i v západní civilizaci, kteří by se chtěli vydávat za elitu společnosti, považují štěstí prostého člověka a atmosféru spravedlnosti ve společnosti za zaostalost a sociální inženýrství. A tak opětovně vznikla u nás situace, která se provalila v roce 1967 na sjezdu spisovatelů, kdy (jestli mne paměť neklame) Ludvík Vaculík "zahájil kontrarevoluci" přibližně slovy: scházíme se zde jen proto, abychom vyslovili souhlas se stranou a vládou! Dávám návrh: ten souhlas se způsobem vlády nedat!!!
Lidé duchovní, tj. ti, kteří nepovažují peníze v životě za hlavní, cítí současnou situaci obdobně. Jsme zváni k volbám jen proto, abychom dali souhlas se způsobem vlády u nás i v evropské unii! Sílící vzdor vůči způsobu správy věcí veřejných, atmosféře naplňování společenské spravedlnosti, vyvolává u duchovního jádra národů stejnou reakci jako tehdy u spisovatelů! Absencí u voleb tento souhlas nedat! Bude-li taková atmosféra správy věcí veřejných v EU pokračovat, tj. její nekoncepčnost, materializmus, absence kroků k produchovnění společnosti, k vytváření podmínek pro všeobecněji pojaté štěstí a harmonické soužití společenských tříd, bude vzdor sílit a povede ke společenskému zhroucení v celé Evropě. Když pozitivní duchovní program nedá duchovní elita, protože jí v tom brání bezduší zbohatlíci všeho druhu, nastupují na scénu sevřené šiky deprimovaných fanatiků jakéhokoliv iracionálního typu, šiky démonů podsvětí. Hákový kříž a rudou hvězdu již vyzkoušeli. Což takhle pro změnu "zelené praporce Aláhovy"?
Josef Staněk
časopis Phoenix 8/2004