04.04.2009
Za noc jsme platili dohromady v přepočtu 80 Kč, což – jak jsme zjistili později – nás pěkně natáhli. Od dalšího dne jsme platili max. 50 Kč, většinou však méně. Vždy to byla jedna místnost s manželskou postelí, někdy zde byla i židle, podlahy byly většinou hliněné, sem tam betonové. Nikdy to ale nebyl žádný komfort, na místní postele by se většina lidí štítila i sednout, stěn v místnosti se nedalo dotknout, aniž by se člověk neumazal, ale když má člověk svůj spacák, tak se to dá. Hlavně, že se do místnosti vešla i kola a malý zámek na dveře jsme měli svůj. Bylo to lepší než spát venku, protože v místnosti se v noci alespoň trochu drželo teplo. Navíc jsme téměř vždy končili den hladoví a žízniví, takže po ukojení základních potřeb by se nám v úplné tmě a chladu někam za vesnici, kde by se dal postavit stan, ani nechtělo.
26.03.2009
Na konci loňského roku jsem se sešel se Zdeňkem Berkou – bývalým vrcholovým cyklistou – a slovo dalo slovo, domluvili jsme se na tom, že by nebylo špatné vyjet si spolu v lednu někam do Afriky. Jediná dvě kriteria – teplo a levná letenka – splňovalo hned několik zemí, takže jsme dlouho rozmýšleli, kam že to nakonec pojedeme. Málem zvítězila Keňa, ale pak přišel Zdeněk s tím, že si vyslechl přednášku dvou mladých lidí o Etiopii, a hned bylo jasno- jedeme do Etiopie.
15.10.2008
Tak jako každý rok, i letos (2008) jsem se rozhodl doplnit jeden delší mimoevropský cyklovýlet o nějaký krátký, ale neméně zajímavý, zde v Evropě. A stejně jako i předchozí roky jsem vyrazil na jeden z ostrovů ve Středozemním moři. Tentokrát padla volba na Sardinii.
30.06.2008
V r. 2008 se nám podařilo vymyslet a absolvovat ještě náročnější okruh než v loňském roce – viz mapka, kde jsme namísto 4 horských průsmyků (r. 2007) jich "dali" rovnou 7, a to na vzdálenosti ještě o 45 km kratší. Každý si jistě dokáže představit, že to byla dřina nejtvrdšího kalibru. Ale nám však právě o toto jde, neboť každé stoupání je mimořádným zážitkem a navíc pak nahoře i vykoupeno neskutečnými výhledy do okolí.
01.10.2007
Když jsem surfoval na začátku října 2007 po internetu a jen tak koukal po zajímavých cenách letenek, padla mi do oka příznivá cena od společnosti Alitalia na Sicílii. 5100 Kč i se všemi poplatky mi připadalo jako velmi příznivé a ač jsem původně neměl v plánu nikam cestovat, touha prodloužit si léto zvítězila a já si letenku ihned zarezervoval. Nakonec projet si Sicílii na kole jsem měl stejně v plánu už několik let.
01.06.2007
Stejně jako každý rok, i letos koncem června (2007), jsem se svým kamarádem Liborem a jeho synem vyrazil na pomezí rakousko-italských hranic s cílem vyjet si několik vysokohorských průsmyků. Zatímco předchozí roky jsme jezdili výhradně silniční, tedy asfaltové průsmyky, letos jsme naznali, že by to byla už nuda a moc „snadné“ (navíc mezi auty a motorkami to není dvakrát příjemné) a rozhodli se tak pro zdolání průsmyků těmi cestami, kam mají motorová vozidla vjezd zakázán. To vše i přesto, že jezdíme výhradně „natěžko“, tj. s koly ověšenými brašnami.