Obezita jako prvotní syndrom

Obezita je v hmotném těle vyjádřená snaha ducha více přijímat než vydávat. Obézní lidé jsou v duchu dychtiví přijímat zevní podněty všeho druhu, ale přijímané pojímají povrchně. Jestliže se jim nedaří hltat nové zážitky v oblasti duševní, posunuje se jejich snaha o příjem alespoň do hmotného. Proto přejídání předchází nervozita! Jsou postrádány další duševní podněty, aniž staré byly vyhodnoceny. Jenže v duchovních zákonech platí, že chceš-li podněty přijímat, musíš je i vydávat zpracované. Ty, které přicházejí, jsou vždy dostatečné, ale nejsou člověkem patřičně do hloubky prožity. Obezita a přejídání je tedy projev určité povrchnosti v prožívání podnětů života.