Kolektivní léčivé působení - návody a informace

   O tom, jak efektivní a účinná je modlitba či kolektivní působení na druhého, slyšel nebo četl snad každý. I my, v Agape, známe řadu případů, kdy právě tento způsob prosby (léčení, působení) pomohl.
   Např. letos v létě, při týdenním pobytu na Randulce, jsme všichni svorně v kruhu prosili za uzdravení jedné mé kamarádky - Marušky, která spadla na kole přímo na hlavu (helmu měla!) a několik měsíců ležela v kómatu. Po léčivé kresbě p. Brzobohaté se z kómatu sice ihned a téměř "zázračně" probrala, nereagovala však na žádné podněty. Lékařské prognózy byly velmi nepříznivé, neboť došlo k rozsáhlému krvácení do mozku a nikdo nedokázal odhadnout, jak velké poškození hlavy nastalo. Ještě ten den – po kolektivním působení všech zúčastněných a prosbě za její uzdravení – Maruška poprvé začala, byť jen očima, lehce komunikovat. Náhoda? Dnes je již Maruška z nemocnice doma, chodí, mluví, znovu se učí číst a psát a její stav se den ode dne lepší.
   Druhý případ: Když ještě p. Brzobohatá učila, jeden z jejích žáků utrpěl popáleniny na většině těla a jeho stav byl neslučitelný se životem, neboť došlo i k poškození vnitřních orgánů. Tehdy se každé ráno s celou třídou modlili za jeho uzdravení a chlapec se z toho dostal, k překvapení všech lékařů. Po náročných operacích a rehabilitacích se po třech letech vrátil do školy i do života. Myslíte, že je to opět náhoda?
   Je mi jasné, že ti hloubavější ihned namítnou, že tato a podobná zranění jsou vždy buď karmická nebo jako důsledek něčeho, co si dotyčný svým způsobem života „zasloužil“. Určitě je to svým způsobem pravda, na druhé straně však existuje milost boží a některé věci se dají ovlivnit nebo zvrátit. Pokud tak nastane, mělo by to člověka trvale změnit, včetně jeho přístupu k životu. 
   Jestliže by to takto nefungovalo, nemohli by existovat ani lékaři, ani léčitelé a jakákoliv snaha vedoucí k uzdravení by byla vlastně chybou, kterou by si měl odčinit právě ten, který se o uzdravení druhého snažil, byť z dobrého důvodu. A to už je přirozeně hloupost.
   Kdysi mi psala jedna známá a ptala se mě, proč jsme ještě nezavedli právě takovéto kolektivní působení na někoho, kdo to opravdu potřebuje. Nápad jsme hned ocenili a tímto hned můžeme vyzkoušet, jak vše bude fungovat a jaký bude zájem nejen ze strany jednotlivých žádostí, ale i vašeho přístupu.
   Myslíme si, že nápad je to vynikající a jsme jím osobně velmi nadšeni. Sami jsme zvědavi, jak se to bude celé do budoucna vyvíjet. Každý tak má šanci být velmi užitečný a podílet se na něčem tak nádherném jako je konkrétní pomoc druhým.