Mít křídla jak ten pták a letět do oblak.
Prohlédnout si tu naši krásnou Zem,
je to jen takový malý lidský sen.
Snít o tom, že všichni se rádi mají,
snít o tom, že klidně si povídají.
Bůh také měl svůj velký sen
a dlouhé prosby lidu vyslyšel.
Seslal nám na Zem syna svého,
z Marie čisté Panny zrozeného.
Když nastal čas Jeho zrození,
na nebi bylo vidět ohnivé znamení.
Znamení veliké hvězdy jasné,
že poselství se plní jak sny krásné.
Tak i TŘI KRÁLOVÉ vydali se na cestu,
aby pozdravili Boží nevěstu.
Nevěstu Boží a syna prvorozeného,
ve chlévě na seně zrozeného.
V chudobě přišel na náš svět,
na poušti zářil jak zlatý květ.
Podmínky věru ubohé tam byly,
přesto je chlapec zdráv a milý.
Jinak to ani nemohlo být,
sám Bůh tam poslal zlatou nit.
Osel a vůl jej také zahřívají
a plno světla je v té stáji.
Děťátko má se čile k světu,
vždyť poselství má přinést světu.
Poselství bezbřehé Lásky Boží,
protože svět jen válkou hrozí.
To dítě přirozené a milé je,
že na světě je, se raduje.
V každém z nás malé dítě dřímá,
projevit se jako On, je prý chyba.
Když Ježíš v moudrého muže dospěl,
v kázáních často děti připomněl.
Chovat se máme jako děti,
ale jsme jako otrávení kmeti.
Dokud tak lidé budou stále žít,
tak nebudou se ani dobře mít.
Maria Panna splnila úkol Boží
a nám zbývá se jen poklonit.
Pokorně hlavu sklonit k zemi
a zpívat, zpívat a radostně žít.
Ať celý svět s námi zpívá Aleluja
a Á V E M A R I A !