V nitru člověka hoří láska.
Kdo se dovnitř podívá, hned Boží světlo přijímá.
Celý svět se zbláznil, štěstí hledá tam kde není.
Konzum nikoho nepromění.
V tiché komůrce srdce přebývej, tam starosti a strach zhasnou, až uslyší tu hudbu krásnou.
Jen naladit struny a rozezvučit své nitro.
A sledovat tu krásu své duše,pozorovat ji v klidu tiše.
Promluvit s ní a nechat se vést,ne rozumem ale vnitřním hlasem.
Jenž vibrací tě naplní a vůní růže nitro provoní.
Z nitra sleduj tu Boží krásu, pozoruj přírodu, slyšíš ten tón Matky Země.
Prociť to a zůstaň v míru, v tom Božím tichu.v tom jemném díku.
Ten radostný dík je nejkrásnější modlitba.
Vnímám jak jemně k Otci stoupá,to je to co v nás jemně doutná.
To přiblíží nás K Stvořiteli, On s láskou to od nás přijímá.
Hned radostí vibruje naše krásná planeta.