Sedím, knihu na klíně, ponořena v modlitbě. Bože můj, říkám si tiše, myslím na ten Tvůj svět. Svět bez násilí v něm je plno lásky. Jeden k druhému jsme milí, Boha ve svých srdcích nosíme. Píšu si deníky a po čase vidím, že se to nebo ono plní. Proto si dovoluji Vám také něco napsat.
To matka Země s Otcem Vesmíru mi toto všechno poslali. Vím nyní. Dokud se všichni lidé nechopí knih s duchovním učením a poučením dobře na Zemi nebude. Já se toho učení chopila naučila a nyní jenom dodržuji mravní zákony. Během té doby jsem se spojila s Tvořením, jemuž říkáte Bůh. Já používám Tvoření proto, že to používá celý Vesmír. Čili vyspělé civilizace ve Vesmíru. Všechno to, co Vám nyní posílám je nyní moje vědomí, můj život. Veliká je láska Tvoření k lidem to nyní vím na sobě. Proto se snažím toto co vím předat ostatním lidem. Co s tímto uděláte je Vaše věc.
Srdečně pozdravuji dr. Josefa Staňka. Má stejný pohled na život jako já.
Napsáno 9.2.2002
Když se nyní hodně podporuje obchodování se vším, dochází k velikým škodám přírodního prostředí a jsou a budou velké katastrofy na Zemi. Toho jsem si plně vědoma a slovem i činy se snažím o pořádek a čistotu životního prostředí. Nejen kde bydlím, ale i jinde v přírodě sbírat nepořádek, který dělají nezodpovědní lidé a nic za to nechtít. Sama taková činnost přináší spokojenost, kterou správný člověk má, že napomáhá přírodě tím, že ji udržuje čistou a aby byla stále krásná neboť slouží nám všem. Stará se také, aby i naše lesy i vodní toky byly udržovány v čistém stavu. Zatím na Zemi tomu tak není, protože nezodpovědní lidé do nich stále něco hází nebo pouští. Věřím, že lidé konečně brzy pochopí, že veškeré nyníkatastrofy i různá neštěstí zavinili sami.
17.4.2003
Stále tuším, že nám příroda přinese nepříjemnou nadílku v podobě nepříznivého počasí, které je v podobě prudkých stále změn tepla i zimy, jako nyní, stále přírodních katastrof nebo jí lidé stále nevěnují pozornost a i to válečné dění to nepřinese nic dobrého. Příroda na to všechno nepříznivé dění čím se stále zabývají ostatní lidé dá opět takovou odpověď, že budou opět tak koukat.
23.4.2003
Pociťuji že dnes proudí více duchovního světla zde v okolí. Jsem v lepší náladě ačkoliv po materiální stránce jsem zatím úplně na dně. Ale pro duchovní život to není důležité. Hlavní je že vnímám duchovní světlo a to je velice krásné. Všechno v těchto okamžicích vidíš krásné. Tak si přeji, aby i ostatní lidé ztichli a naslouchali svému nitru. Potom by tu stále byly světelné dny.
7.5.2003
Pozdě večer. Právě jsem se vrátila z toho podvečerního toulání přírodou a pozorování co se v ní děje. Tolik zpěvu a potom byla možnost dalekohledem pozorovat malé stádečko srnek na vyfocení to nebylo, ne jsem na to místo přišla pozdě za šera. Tak jsem je dalekohledem pozorovala. Je to opravdu krása je vidět jak jdou po poli a hledají místo, kde by se napásli.
Vesmírní lidé
Často si vyjdu navečer ven podívat se na nebe plné hvězd. Já nejsem jak ti druzí, co stále jen počítají kolik jim denně přibude do kapes. Mě nejvíce těší dívati se přírodní krásy a jedna z nich je právě nebe plné hvězd. Často vidím mezi těmi hvězdami jakési svítící body létati a nejsou to jen létavice ale vesmírné lodě. Ty lodě letí Vesmírem a v nich sedí lidé. Jsou to lidé jako my ale z jiných obydlených planet. Tito vesmírní lidé totiž žijí mezi sebou v lásce a vědění. Proto mají tak vyspělou techniku že žijí, pracují a modlí se jen k jedinému Bohu. Jejich vedoucím činitelem je samo velké Tvoření a oni se řídí jen Jeho zákony.
Vesmírní lidé 2
Jenom my si po léta myslíme, že nad nás není a proto žijeme stále v tak těžkém utrpení. Dáváme slovo těm, co myslí jenom na sebe. Co je jim do ostatních!! Jen oni chtějí míti vše jen a jen pro sebe. Proto neváhají ostatní proti sobě štvát a sami schovaní v úkrytu se tomu jenom smát. Proč my nemůžeme žíti jak ti vesmírní lidé v lásce a vědění. Věřte mi to!! Potom by se nám všem žilo také tak dobře.
Hlas vesmíru
Planeto Země má milá, kdopak Tě takto zpustošil. Bývala jsi taková pěkná než jsem sem člověka dosadil. To ti lidé mě takto zpustošili já vím myslela jsi to dobře, aby moje přírodní bohatství využili jen v dobrém. Místo aby žili a pracovali rádi se spolu měli tak jak to bylo ze začátku místo toho do pranic se dali a to kvůli zlatu. Já vím, nejsou všichni takoví jsou to ti lidé prostí, ale co naplat, milý Bože, když ti druzí nabyli moci velké. Ti jen šíří mezi ostatní, že není nad ně, kdo se jim postavil dali do žaláře.
Hlas Vesmíru 2
Našli se i takoví, kdo se jich nezalekl, radši život za to položil, nežli se své Pravdy zřekl. Ale pevně věřím, že přijde doba, kdy lidé pochopí peníze, zlato, moc nejsou ničím, že největší cenu má pro ně mé přírodní bohatství. Snad přijde doba dají to tu do pořádku, abych byla tak pěkná jako ze začátku.
Roční období
Bylo zase hezky já si vyšla ven. Říkávají někteří lidé že podzim není hezký, ale mě se líbí přec. Vždyť každé roční období má v sobě tolik krásy jen ji člověk vnímat musí. Jaro, to se vše probudí to zpívají ptáci. Léto, to vše dozrává podzim, to se příroda k zimnímu spánku ukládá. I zima má v sobě tolik krásy jen ji člověk vnímat musí. Samo Tvoření – Bůh mi říká. Tak jak se střídá roční období je tomu i u člověka. Jako, to je tvé dětství, léto, to jsi v dospělosti, podzim, to ti zešediví vlasy, zima, to se u mě na chvíli k zimnímu spánku uložíš. A když na Zemi zůstaneš hodná k novému životu se probudíš. Ale ne v tomto těle.
Roční období 2
Půjdeš na jiný svět opět jako malé dítě. Na svět mnohem krásnější nežli je tento. To bude tvoje odměna, jestli se tu na Zemi dobře zachováš. Ale kdo si jen o sobě myslí, kdo si jen užívá a na jiné nemyslí, tomu já trest za to dám. Ten ve svém zimním období klidně u mě neodpočívá ale bloudí ve věčných Temnotách. Také pak k novému životu se probudí ale k mnohem horšímu nežli má. Půjde také na jiný svět mnohem horšímu nežli teď, a tam musí žit mezi těmi lidmi, co si stále navzájem ubližují.
Víra
Zatímco ostatní lidé žijí v nejistotě, já beru pero do ruky a píšu tuto báseň. Že nyní dobře vím nežiji životem jediným. Jenom dobrým svým činem svým rozhoduji o životě příštím. To by si měl každý uvědomit a ve svém chování se polepšit. Ne pro sebe vše mít ale i druhé podělit. V lásce a úctě míti naší matku Zemi a společně pracovat k jejímu očištění. Ne uctívat vládní činitele, ale milovat samotné Tvoření – Stvořitele.
Mírový nástup Nové doby
Zatím je nás málo ale postupem času nás bude přibývat, až dojde k tomu, že ve všech velikých městech budou veliká shromáždění lidí, v jejichž čelech budou státi praví duchovní vůdci, kteří budou hovořit o veliké lásce a úctě k Tvoření – Bohu. Ostatní lidé budou mlčet, protože místo slov budou hovořit jejich srdce, která budou naplněna velkou láskou a úctou ke Tvoření – Bohu samotnému. Tato veliká shromáždění vytvoří tak ohromnou pozitivní duchovní sílu, že ti, co to doposud špatně vedli, sami poznají, že nemají na vedoucích místech co dělat a dobrovolně a potichu z nich odejdou. Na jejich místa nastoupí tito pravý duchovní vůdci, kteří budou také vzdělaní ve více vědních oborech.
Láska
Snad na to přijdeš sama, co je to vlastně láska pravá. Časem srdce ti napoví co vlastně se skrývá za tou Tvou bolestí. Až čas Tvůj se naplní, sama to poznáš. Co je to vlastně láska pravá. To je pramen křišťálové vody, to je paprsek sluneční, to je hvězda na nočním nebi, to jsi Ty sama.
Křižovatka
Kterou cestou se dáš člověče. Napravo nebo nalevo, nebo půjdeš cestou prostřední. Tak který směr si vybereš? Obě krajní cesty nikam nevedou. Jenom Tě zavedou do propasti Temna. Já tu svou cestu dobře znám, po ní se dává málo lidí. Je to cesta ta prostřední a ta vede až do Absolutna. Ta mě zavede až do života věčného.
Bouře
Nyní veliké bouře jsou. To aby povstal všechen lid. Nejenom v naší České zemi ale na celé planetě Zemi. Ne zbraněmi se bít. Ale knihy otevřít s pravým duchovním učením. Aby naši potomci mohli konečně žít v nesmírné lásce klidu a míru.
Naděje
Ten, kdo svým vědomím pronikl do Věčnosti ten dobře ví, co bude v budoucnosti. Ještě bude plno zápasů nežli všichni lidé na tomto světě pochopí úplnou Pravdu. Vstane nové pokolení, to navždy z Vesmírem se spojí. Potom také s vesmírnými loďmi budeme létati na všechny strany. A všichni lidé na tomto světě budou milovat jenom Tvoření – Stvořitele.
Vzpomínka na budoucnost
Taková nás čeká krásná budoucnost. Bílá stavení, a ta budou obklopena samou květenou nebo zelení. A nikde ani prášku nebo čmoudu a zápachu nebo všechno bude dopravováno letecky vznášedly talířovitého typu. Všude po pěších zónách budou volným pomalým krokem chodit šťastní a stále se na sebe usmívající se lidé.
Doslov
Tak jsem poslala svůj nynější styl psaní. Mě to bylo uloženo nyní co znám, dáti mezi lid. Dělám to takto léta. Tam, kde se objeví Světelní lidé a to já Vás za ty lidi mám. Lidi, co vydávají opravdové čtení pro ostatní lidi. A protože jsem ve Staňkově knize vzadu četla tu výzvu že můžeme něco poslat tak jsem sedla ke stroji a opsala to co tu mám schováno pro lidi léta. Tímto mým slovem chci také trochu přispět k těm co už něco vydali. Jestli se Vám bude líbit můj styl psaní jsou tu deníky jež tu leží a ráda je daruji. Jakým stylem píši posílám jeden list s mými takovými poznámkami. To je vše.
Nesmírnou lásku klid a mír přeji tomuto světu. Bůh Vám žehnej. Znovu s pozdravem. Miluše Drsková