Diskuse pod články

Členové klubu Agape mají možnost diskutovat ve fóru přímo pod každým článkem. Fórum je zobrazeno pouze v případě, že je uživatel přihlášený na stránkách.

Nepřehlédněte

16.02.2013 | 10% sleva pro předplatitele magazínu na celý sortiment knih a nahrávek.

03.02.2013 | Z důvodu změny Klubu Agape na Magazín Agape byla aktualizována Pravidla používání služby. Předplacené členství v klubu bylo automaticky převedeno na předplatné magazínu ve stejné délce trvání.

21.11.2010 | Právě jsme zavedli novinku Kolektivního léčivého působení na člověka.

Rýmovačky o životě

Rýmování o životě

Toužím se rozplynout
a na nic nemyslet
zbavit se strachu
a obeplout svět
Najít rovnováhu –
svůj vnitřní gyroskop
netoužit po blahu
odejít beze stop…

Přišla jsem nahá –
proč měla bych brát
něco si s sebou
na onen práh?

Svou stopu po sobě
nechá zde každý –
pár dětí, osudu běh…
A vzpomínky navždy
si ponesou oblaka, řeky a skály
Mé kroky životem
za to však stály.


Čekání na zázrak

Den za dnem kráčíme
životem svým
obyčejným, všedním
Zázraky jsou jen v pohádkách
Ostatní o nic vyprávějí
Čtem´ o nich v bájích
Jen nám se vyhýbají…
Toužíme po nich, věříme
„Dotkne se zázrak také mne?“

Budoucnost
Někdy

A co dnes?
Každé nové jitro –
nezdá se Ti zázrakem?

Máš své plány, sny…
Vyplní se Ti jediný
do detailu přesně?
Ne?
A ani nemůže!
To je právě nádherné,
že den není kopií minulého dne
a okamžik se mění v okamžiku příštím

Věříš už v zázrak všedního dne?
Že ještě ne?

Siločáry slunce
mezi korunami stromů
A šťastné dítě,
když běží k mámě, domů
Člověk potká člověka
věří v lásku –
na zázrak čeká:
„Je tu, aby mne miloval?“
Ten zázrak už se přece stal!
Úžasný člověk, setkání
Den krásný nad očekávání
A dnešek plný milých lidí,
co lásku ve Tvých očích vidí

Chceš zázrak?
Otevři oči
Otevři srdce
Otevři dveře a jdi
do nového rána…


A jedny dlouho potlačované vzpomínky na dětství

Psí oči

Sama
Schoulená, zbytečná, nezvaná

Jak z útulku štěně
smutnýma očima
těká odnikud nikam
Tak děťátko ve mně
vysílá teskně
signály duše:
TU JSEM!

Neběhám, neprosím
Jen psíma očima
toužebně vyčkávám
že někdo ke stolu pozve mě
- buď vítána v našem domě!

Na okraji…
Potichu sleduji
ten cvrkot kolem
Sedadlo vedle mne v kině či vlaku
zůstává prázdné do pozdního mžiku
Myšlenky honí se hlavou:
Sedáte jinam -
proč já nejsem tou pravou?

Znamení pohany
či nelásky dítěte
nosím si na čele?
Což vinna jsem,
že zdálo se veselé
mít mě jen na hraní?

Už dávno se nebudím z spaní…
To vzpomínky jsou denní můrou
Jen láska
byla by tou pravou kúrou
Smál ses mi
Kde zůstalo pohlazení?
To se smí
obrat mě o dětství?

A sestra byla vyvolenou…
Tu´s mohl houpat na kolenou
Můj skrytý pláč
změnil se ve vzdor
Cítím jen zradu
…a pak už jen odpor

Pošlapat! Odhodit!
Jak hadrovou panenku
rozervat na kusy!

Nezlobit maminku…

Můj smutku na duši!
 
Hodnocení
Aktuální hodnocení: 4,9 (16 návštěvníků)
© 1997 - 2020 Agape Brno
všechna práva vyhrazena
předplatné magazínu | vydavatelství | mapa stránek | kontakt
Hluboká 5, 639 00 Brno | tel.: 775 563 052 | info@agapebrno.cz