Požehnané velikonoční svátky všem lidem na zemi. Ať mír a láska jsou stále se všemi. Ludmila.
Až přijde čas, tu přijdou Velikooce zas.
Když ještě malí jsme bývali, pomlázku od dědy jsme dostali.
Každý rok ožila tradice a zdobily se kraslice.
Ten den, kdy Ježíš z mrtvých vstal, život se v symbolu odehrál.
Síla přírody se opět vzchopila a květena opět ožila.
Když slyšíš hudbu a vidíš krásy přírody, připadá ti to jak nebe na zemi.
Štěstí má, kdo tuto krásu vidí, kdo ne, o ni se šidí.
Příroda se letos rozbouřila a jeví se jak kdyby byla jiná.
Slunce, vítr i moře, ukazují nám hoře.
Je čas, aby se člověk probudil, své hořké srdce prosvětlil.
Syn boží znovu povstává a světlo kolem rozdává.
Války a násilí ať zmizí ze světa a naše Země ať rozkvétá.
Velká noc tu znovu je, tak prožívejme lásky naděje.
Všichni ať jsou spolu blažení, pak můžeme prožívat nebe na Zemi.