Z té krásy, hlava se mi točí,
já nechala bych na ní oči.
Pokaždé, když květ rozvine
i smutek rázem pomine.
Tak pojď a dívej se jí do květu
a uvidíš v ní celou planetu.
Jev ní vše, co Bůh tam vložil,
měl dobrou náladu, když tvořil.
On dobrou náladu vždy má
a Jeho dílo stále k nám promlouvá.
Tak pospěš a obdivuj vše, než pomine,
vždyť na světě je tolik krásy - jemine.
Ať prší, ať mrzne, ať slunce svítí,
vždy je tu důvod k radostnému žití.
Darovat růži, jen tak z radosti,
zahojí brzy všechny bolesti.
Potěší nejedno smutné srdce,
které pak radostněji tluče.
Vždyť z lásky byla stvořena,
aby též srdce láskou hořela.