Milí přátelé. Máme tu zase nový rok. Klademe si otázku, co nám přinese. Určitě to nebude jednoduché vzhledem k mimořádné situaci, ale
pochopíme - li, k čemu nás to nabádá, snad se posuneme o kousek dál a přiblížíme se více k Bohu. Přeji všem odvahu, víru, lásku a Boží požehnání.
Ludmila .
Dvanáct měsíců uteklo jako voda,
nejstarší měsíc prosinec, vládu předal.
Leden na trůn usedne a žezlo své pozvedne.
Bohužel nevíme, co bůh chystá,
zda bude pro lásku více místa.
Pokoru, lásku, štěstí, to každý by si přál.
Ale kdo ví, co starý rok z nůše vysypal ?
Každý si tu svou nůši ponese,
co si tam nastřádal, to si i odnese.
Budou tam dobré i zlé skutky,
radosti, nemoci i zármutky.
Záleží na tom co převýší, zda přijde bouře,
nebo klid všechno v nás i kolem utiší.
Věřme, že zlé se vyčistí a zavládne mír
a mezi národy nastane smír.
Kéž by tomu tak bylo, ať nezahyne boží dílo.
Bůh člověku vše dává, co se však nikde neprodává.
Je to láska, pokora i moudrost, těch není nikdy dost.
Spojme své síly ve prospěch dobra,
ať celý nový rok září jak jasná hvězda.