Na zahrádce mezi květy, modrá víla tančila.
Jak se stále natřásala, sukýnku tam ztratila.
Věřte mi to, moji milí, je to jisto jistá věc.
Od těch dob nám na zahrádce, roste modrý kosatec.
Vedle něho skví se v kráse, gazánie moje milá.
Usmívá se stále na mne, jako by jen snila.
V slunci její krása září, přeněžná je velice,
Vlásky má dnes roztřepené, nenašla si holiče.