Kos dnes ráno prozpěvuje, přišlo jaro, oznamuje.
Jarní kytky vstávají, slávu jaru vzdávají.
Bledule i sněženky, v předjaří už hlásily,
že to není žádná lež, ani žádné omyly.
Že sluníčko více hřeje, spáče v norách budí,
země se už ohřívá, ale ještě studí.
Na prohřátém kamínku, také vidět ještěrku.
Na stromech je živo, ptáci hnízda staví.
Co těch letů vykonají, stále je to baví.
Bez rukou, jen se zobáčkem, domečky si tvoří,
člověk žasne nad tím dílem, jak to krásně umí.
Příroda je stále stejná, dodržuje boží řád,
kdy už všichni pochopí, že si nelze zahrávat.
Jednoduchý je a přesný, cíl má také vždycky jasný.
Ve všem dýchá boží láska a není to žádná sázka.
Milujme tu naši Zem, ona stále slouží všem.