Předčasně se jaro hlásí, zpívají si zase kosi.
Příroda už plní sen, probouzí se celá zem.
Co se to tu vlastně děje, raší všechno, země hřeje.
Trochu si to popletla, vždyť je zima u vesla.
Dnes zpívali všichni ptáci, ještě jako puberťáci.
Ale zdatně trénují a hlásky si formují.
také kosi zpívali, chvílemi i pískali.
I hrdliček je tu hejno, stačily se přemnožit.
Na oříšky přilétaly, dařilo se vykrmit.
Dokonce tu také byl, kominíček pozdravil.
No a v parku, na záhonku, všude,
kde se podíváme, téměř nové jaro máme.
Všechny jarní květy, trávy, hlásí, že jsou zase tady.
Jen se kolem rozhlédněte, všechno tady kvete.¨
Je to síla neskutečná, za kterou jsem vždycky vděčná.
Ona má ten správný řád, ale není napořád.
Važme si jí, že ji máme, život si v ní uchováme.
Chovejme se jako lidé, ať tu po nás něco zbude.
Nechtějme ji předělávat, ona ví, co má nám dávat.
Kdo má oči, ať to vidí, kdo má uši, ať to slyší.
Ten kdo na nic nedbá, ať se za to stydí.