Srdce na dlani
Sepni své ruce k modlitbě ranní,
polož je na srdce svou teplou dlaní.
Proudí v něm láska, co Bůh ti dal,
někdy ho zalévá bolavý žal.
Naber té lásky pro svého bližního,
ať se mu snívá vždy něco krásného.
Srdce má lásky pro všechny dost,
nabírej, rozdávej, tvoř lásky most.
Když dítě zapláče, máma ho pohladí,
matčinu lásku, málokdo nahradí.
Vrásčitá stařenka, drsné má dlaně,
přesto dost něhy v nich, pohlédni na ně.
Od práce hrubé má, hlubohé vrásky,
ale v těch dlaních jsou náruče lásky.
Pohladí, potěší, moudrosti předají,
protože ze zloby srdce se nenají.
Važme si stáří, važme si moudrosti,
jinak by život byl pro všechny žalostný.
Růže červená
Nádherná růže, královna stolistá,
pro ni je na světě vždycky dost místa.
Jemná píseň se v tobě rozezní,
snad každý k ní rád přivoní.
Lehounký obláček na čele přistane,
když její kouzelná vůně tě ovane.
Z poupěte rozvila, vykvetla v růžičku,
je jako ruměnec u dívky na líčku.
Za tuto květinku stále chci děkovat,
skrývá se láska v ní, můžeš ji darovat.