Když soumrak spadne na krajinu a měsíc zakryje svou tvář,
tu podzim vstoupil do hry a listí shodil na zem zas.
Vítr se kolem nás prohání a listí spadá ze strání.
Kupí se stále dokola, tmavá je večerní obloha.
Znovu se měsíc vyhoupne nad mraky a osvítí se kraj.
Teď zjistíš, kolik barev nám k nohám nafoukal.
Až ranní slunce vysvitne, pak teprve všechno oživne.
Přesto, že vše se ke spánku ukládá, může být dobrá nálada.
Žlutá, zelená i hnědá, odtrhnout očím to nedá.
Když pak i červená zazáří, duše se celá rozzáří.
Tak pojď, projdeme se krajinou, ať vzpomínky zas oživnou.
Jak bylo loni i letos se opakuje, příroda vládu ukazuje.
Nikdo to nezmění i kdyby stokrát chtěl, zlé shoří jednou na popel.
Projdi se s láskou podzimní alejí, ať tvůj sen se naplní.
Snít o kráse v každém čase, krůpěji rosy podobá se.
Ta vždy osvěží a naladí a laskavé srdce nás pohladí.