Vzdávám hold slunci, dárci všeho života.
Když svítí na obloze, zvedá se zemská teplota.
Bez něj by byla tma a mráz a vypršel by všechen čas.
Země je poutníkem na obloze a slunce jí sílu dává.
S ním vstává se veseleji a příjemná jsou rána.
Všechno se s ním probouzí z nočního spánku
a pohupuje se v jemném, teplém vánku.
Když jeho světlo zazáří, celý kraj se hned prozáří.
Obloha, údolí i moře, mají jinou tvář,
protože slunce je prosvětlilo zas.
Kvetoucí louky v kraji do daleka svítí
a jasnou barvou je obdařeno luční kvítí.
Skřivánek nad polem vysoko poletuje
a neúnavně svoji píseň slunci obětuje.
Buď pozdraveno, naše milé sluníčko,
vždyť ovlivňuješ i naše zdravíčko.
Když každé ráno slunce vstává,
velikou Lásku nám Bůh tímto dává.