Po krátkém dešti příroda ožila, víly a skřítkové dali se do díla.
Ze suché trávy zelená se stala, většina rostlinek zase krásně vstala.
Slunečnice se ke slunci obrací, síla se do přírody opět navrací.
Ten déšť je opravdu Boží dar, bez něj by úroda přišla nazmar.
Po dešti sluníčko láká nás ven a spousta turistů přijela sem.
Březová alej lemuje silnici a podél ní se táhnou dlouhá pole.
Kolaři jedou po různých cyklostezkách a míhají se občas kolem.
Obloha modrá jak polní chrpy, jen bílé obláčky vytvářejí shluky.
Jemný vánek stébla trávy ohýbá, všude je klid a vládne pohoda.
Obilí sklizeno, zůstal jen holý lán a stádo srneček blíží se k nám.
Od slunce prohřátá teplá mez, láká posadit se do trávy,
sledovat dění kolem i to, jak čmelák si na bodláku pohoví.
Kvetoucí bodlák také svoji krásu má a květ, kalichu se podobá.
Sluníčko přilákalo i dva bělásky, létají kolem a tančí tanec lásky.
Sleduji jejich jemné dotyky a užívám si této chvíle.
Nikde teď není ani človíčka a vidět je snad na tři míle.
Široká rovina, pole lány, v dálce je vidět vrchol Javořiny.
A také Buchlov a Barborka, vedle si sedla malá ještěrka.
Také si přišla kůži hřát, nebo snad se mnou si popovídat ?
Je tady pozdní léto a za ním podzim pomalu přichází.
Sluníčko dneska příjemně hřeje a nic víc mi neschází.
Buď pozdravena naše krajina, kde réva zraje, život končí a znovu začíná.....