První sluneční paprsky
První sluneční paprsky prohřívají zem,
semínka čekají na teplo a chtějí ven.
Přání je prosté - chce se jim žít,
svou vůní i krásou, lidičky potěšit.
Už, už se zelený lísteček objeví
a pohled na něj u srdce pohladí.
Co nevidět, rozvine se tady květ,
stačí pak k němu jenom přivonět.
Krokusy už jsou opět na světě
a pestrou barvou z dálky hýří,
zas člověk rád do přírody míří.
Elfové mají teď hodně práce,
aby byl pořádek na zahrádce.
Tu jeden žlutou barvou natírá
a další Elfík jasnou zeleň roztírá.
Tam zase bílá i modrá je tu,
najednou kvete spousta květů.
Svět je jak pestrá duha barevný,
na louce první podběly rozkvetly.
Pojď, půjdem se tam podívat,
víly se budou na nás usmívat
Ptačí jaro
Ptáčkové už zpívají, stále sem tam létají.
Je jich slyšet od svítání, nastalo jim milování.
Poletují vždycky v páru, v zajímavém rituálu.
Stébla trávy, větévky, proplétají šikovně,
než se stačíš otočit, hnízdečko je na stromě.
Jak je pěkně propletené a peříčky vyteplené.
Brzy v tomto teplíčku, bude dobře vajíčku.
To bude zas radosti, také ptačí strarosti.
Než si mladé vychovají, velice se nalétají.