Je podzim a v parku je sychravo.
Občas i vrána hlasitě zakrákorá.
Sýkora koňadra něco si k snědku hledá.
Opadlo listí ze stromů, jen na dubu se drží.
Souvislá pokrývka suchého listí, na trávě tiše leží.
Když procházíš, pod nohama to šuští,
ale co života skrývá se pod tímto listím ?
Duby, smrky, břízky bílé, nic tu není nahodilé.
Všechno krásně zapadá i ta chmurná nálada.
Padlé kmeny tady leží, pod nimi to jenom hemží.
Chodbiček je spousta tady, jak vrtali brouci, larvy.
Tesaříci, střevlíci i roháči, mají domov v jehličí.
Mrtvý strom jim úkryt skýtá, do skrýše se špatně dívá.
Na jezírku kačer křičí, všechny kachny svolává.
Na mostě se děti rojí, kachničky tu hody mají.
Suché housky letí vzduchem, na hladině přistanou.
Kachny jako šipky letí, bleskově je sezobnou.
Veverka se z vršku dívá, jádra z šišek si vybírá.
Pojďte se tam podívat, jak je umí vylouskat.
Šikovná je velice, tlapičky má jak ruce.
A do toho poštěkává malé štěně - jaká sláva.
Myslí, že si za chvilku, chytne malou veverku.
Ale kdepak, ta je bystrá, ta se chytit nedá.
Šup a na vršku je zase, štěně tlapky zvedá.
Přesto, že je chladný podzim, vítr silně fouká,
nemusíš mít brouka v hlavě a škaredě koukat.