Opět něco nejen pro děti. Přeji mnoho radosti na sněhu i těm starším při lyžování na horách. Ludmila.
Sněží
Ráno se andělé spolu radili, jak by ty děti v zimě potěšili.
Jeden měl dobrý nápad: "Vysypme peřiny a peří bude dolů padat."
A tak se sype a sype, až všechno se vysype.
Je to snad, děti, peří? Kdo nechce věřit, ať tam běží.
Běží se podívat, co to padá: "Je to sníh, sníh, rychle ven a tradá!"
Nejenom děti i políčko se raduje, sníh všechno bílou barvou pokryje.
Vločky se také radují, lehce jak víly ve větru tancují.
Peřina bílá pokryla stráně, děti si po roce vytáhly sáně.
Nasednou na ně a fičí dolů, to je zas radosti, že jsme spolu.
Dost vláhy bude na poli, na podzim budou velké brambory.
Stromy se také ozdobily, jako by lesklé hvězdičky si nalepily.
K tomu i sluníčko prosvitlo mezi mraky, třpytivá nádhera je tu taky
Bílá a třpytící se krása, unáší duši do nebes a všechno jásá.