Ludmila Třetinová - Končící léto 2020
Milí přátele, čas se nějak zrychluje. Ani se nenadáme a bude léto končit. Bylo pestré na události ve světě i v přírodě. Někdy nám to nebylo moc milé, ale má to i svůj důvod. Má nás to popostrčit tam, kam máme správně směřovat. Zamyslet se nad životem a mnohé zvyklosti změnit. Přeji všem hodně síly, lásky a Boží milosti.
Srdečně zdraví Ludmila.
Den ze dne vychází slunce později a zapadá zas večer rychleji.
Čas ukrajuje léta a pestrá květena pomalu odkvétá.
Země má nastaveny přesné hodiny, člověk je nijak nezmění.
Pomalu ťuká podzim na dveře a létu se jeho vláda uzavře.
Ono bylo pestré jak má být, dokonce navštívil nás i covid.
Bůh zbůhdarma nic nekoná, není vždy jen plná stodola.
Postůj trochu, člověče, příroda dělá co ona chce.
Přichází i chudší léta a vzpomeneme na přepych světa.
Co dělali jsme v době hojnosti ? Pěstovali jsme i trochu skromnosti ?
Lidé si vysnili samé radosti a zapomněli, že jsou i starosti.
Člověk jen chlebem živý není, k životu patří i rozjímání.
Co udělal pro lásku a budoucnost, zda neměl někdy i na slunce zlost.
Zda svítí málo nebo moc, zda prší často nebo dost.
Reptání je nějak v módě a zdá se, že je bez hranic.
Nastane doba nová a my s tím neuděláme nic.
Stále je tady naděje, že láska se na všechny usměje.
A ten kdo bude z vlastní vůle chtít, budou i andělé nad ním bdít.
Kéž Sv. Duch osvítí tuto Zemi a člověk pokorně kráčí po ní.
Hodnocení
Aktuální hodnocení: 5 (15 návštěvníků)