Milí přátelé. Doba je složitá.TV i tisk masíruje mozky lidem, kteří se nechají ovlivnit 100 x opakovanou lží, která se mnohým stane pravdou. Ti nepřemýšlí a nehledají jiné zdroje informací. Snadno se pak nechají zmanipulovat. Atmosféra houstne a proto je dobré se zabývat i líbivějšími tématy. Např. hudbou, pěknou knihou nebo přírodou. Jinak se vrací myšlenky do negace a tím podporujeme to horší. Tak jsem se rozhodla, že vložím krátkou básničku z pozorování těch našich malých souputníků. Přeji všem, aby se nenechali ovlivnit a otevřeli svá srdce a dívali se na dění z nadhledu. Ludmila.
Kominíček, malý ptáček, svoje hnízdo splétá.
Od rána až do večera, sem a tam si létá.
K tomu další krásně zpívá, líbezně se to ozývá.
Živo všude zase je, příroda se raduje.
Všechno je tu v plném proudu, vrátili se v rodnou hroudu.
Vůni šíří do dálky, zlato žluté azalky.
Tulipány každým rokem kalich krásně otvírají.
Včely, brouky na hostinu, jistě zase přilákají.
Včera zase na smrku, bylo slyšet ku - ku - ku.
Kukačka, ta nájemnice, slídí zase v okolí.
To, že svoje vejce rozdá, to jí vůbec nevadí.
Pestrost je tu kolem nás, měsíc máj je plný krás.
Škoda, že to pomine a nám zbývá jediné.
Važme si té Boží krásy, mohou nastat horší časy.
Laskavě se podívejme a nad krásou rozjímejme.
Pěkný obdiv, milá slova, vnesou světlo do domova.