Plamínek svíčky na hrobě plápolá,
dušičky na chvíli k ním si i přivolá.
Ony jsou rády, že my tak činíme,
s velikou láskou na ně i myslíme.
Koloběh života, točí se dokola,
člověk se rodí, žije a umírá.
Duše se navrací tam odkud přišla,
zas nový človíček má kousek místa.
Nic vlastně nekončí, vše stále pokračuje,
jenom se na zemi trochu vyučuje.
Každý tu zanechá nějakou stopu.
Někdo šel životem snadno,
jiný má košili plnou potu.
Zážitky duše různé jsou , některé veselé,
jiné zas smutné jsou.
Z božího pohledu vše dobré je,
to jenom nám se něco nepovede.
Cestička životem vede jen přes Krista,
bez jeho pomoci, duše si stýská.
Na naše zemřelé mysleme s láskou,
oni nám v pravý čas pomoc pošlou.
Až někdy budeme klopýtat,
budou nám určitě pomáhat.
Ať v srdcích žijících láska neuhasne,
aby ten plamínek svítil jasně.
I pro své blízké stále ji mějme
a dokud žijeme, nereptejme.