Nastal čas Dušiček a je to jiné. I ten náš čas nějak rychle plyne.
Ráno se probouzíme a než se nadějeme, už zase spíme.
Naši předkové nás vyzývají, abychom tolik nespěchali.
Málokdo vnímá co se děje, jen když se jezdí v cizí kraje.
Vždyť naše zemička je tak plodná a stále je na nás hodná.
Jen všechno správně uchopit a co nám sděluje, pochopit.
Mladí nám tvrdí, že po staru se nedá žít a všechno minulé odložit.
Částečnou pravdu mají, že nefunkční věci se odkládají.
Ale co správné a podle řádu bylo, to se ve všech dobách osvědčilo.
Ti naši předkové nebyli hloupí, neměli techniku, ale řád.
Ctili rodinu, rod i stát, protože jen tak se dá přežívat.
Kdy na hřbitovech hlídala policie, kde máme postát v tichosti?
A vzpomínat se svými zemřelými na společné radosti.
Vše, co teď prožíváme, jsme si vytvořili a je čas, abychom se poučili.
Začali žít v lásce, svobodě a míru, pak i ti zemřelí nám pošlou sílu.
Poprosme P. Marii, sv. Václava i J. Krista, aby zášť, závist a zlost tu neměly místa.
Zapalme svíce za všechny naše milé, ať prožijeme klidné sváteční chvíle.