Babí léto
V povětří se lehce houpá, chvíli klesá, chvíli stoupá.
Krajinou se bíle vine, malý pavouk v pavučině.
Babí léto přišlo k nám, já se do něj zamotám.
Na čepici, na kabátě, plno toho chmíří,
vítr trochu více zavál, pavoučky to hýří.
Kampak letíš, malý broučku, přitaň také na paloučku.
A zabal do svých sítí i to suché luční kvítí.
Už se loučí s pozdním létem, pokynou ti suchým květem.
|
Proměnlivé počasí
Počasí se stále mění, vedro s dešti souží Zemi.
Trpí člověk, trpí fauna, venku bývá často sauna.
Lidem není lehko žít, nelze větru poručit.
Pohár už se přeplnil, osud lidstva naplnil.
I rostlinky v poli hynou, Boží mlýny přesně melou.
Co si člověk nastřádal, nyní sklízí jenom žal.
Ptáme se teď: "Co mám zbývá?"
Naděje však neumírá.
Když se láska obnoví, bude i mír na Zemi.
|
Ježek
Měsíc si pluje nad mraky, svoji tvář v řece shlíží.
Ztichla ves, ztichl les, jen ježek pomalu se blíží.
Vyšel si na noční lov, snad bude mít i štěstí.
Pozor, ty malé stvoření, ať nejdeš do neštěstí.
Šílený jezdec se řítí tmou, motory skučí a řvou.
Auto už přijíždí do ticha a ježek zmateně pospíchá.
Jen tak, že o vlásek uniká a strachy ani nedýchá.
Ach Bože, jaký je to dneska svět ?
Proč každý stále spěchá o sto šest?
Tolik je krásy na světě, jen si jí lidi všimněte.
I temná noc své kouzlo má a klid je zase kolem.
Opět i noční lovci klidně si chodí polem.
Rozsety hvězdy na temné obloze svítí,
jejich třpyt připomíná luční kvítí.
Tentokrát ježeček štěstí měl, že ho ten řidič nepřejel.
Proto mu přejme krásné žití
a ať mu hodně dlouho hvězdy svítí.
|
Koníček bílý
Bílý kůň krajinou běží, ty ho však dohoníš ztěží.
Hříva mu ve větru vlaje a celé tělo mu hraje.
Ušima do strany srříhá, celičkou krajinu vnímá.
Ztepilá chůze, nádherný skok,
lehce se přenese přes potok.
Zastav se, koníčku milý, potěš se se mnou chvíli.
Chci tě jen něžně pohladit a srdce svoje potěšit.
Pak můžeš běžet dál, jak by se vítr s tebou hrál.
|
Básni Vzpomínka na maminku předcházel zážitek
s mojí zemřelou matkou. Stručně jej popíši.
Nastal den výročí úmrtí a já jsem při
rožnuté svíčce vroucně vzpomínala na maminku
a přála jí hodně světýlka na její nové pouti.
Najednou se ozvala tak velká rána,
jako když se sesunou ve skříni police.
Domodlila jsem se a šla jsem se podívat, co se stalo.
Otevřela jsem skříň a nic nebylo pohnuto.
Tak jsem usoudila, že moje prosba byla vyslyšena,
|
Vzpomínka na maminku
Maminko má, jak se máš?
Vím, že na mě vzpomínáš.
Laskavé Tvé oči byly,
když mě ráno probudily.
"Vstávej děvče, už je čas,
škola volá dneska zas."
Od té doby hodně vody odteklo
a mně často po Tobě se zastesklo.
Ty už jsi "TAM", však to znáš.
Vím, že mi zas pomáháš.
Na oplátku za Tvou lásku,
prosbu za Tě posílám.
Aby Tvoje duš milá,
blízko Boha stále byla.
|