Tůňka
V zelené tůňce v údolí, žabáci koncert mají.
Cvrček jim hraje na housličky, ptáčkové sólo pějí.
Někdo však tiše kráčí vodou,a dlouhé nohy natahuje.
Klapy, klap, zobákem zaklepá a koncert ukončuje.
Ztichla hned tůňka i cvrček přestal hrát,
zpěvaví ptáci se rozletěly do všech stran.
Jen čáp si tiše kráčí dál, aby si něco nachytal.
Žabáci krčí se u břehu a klid je zase v tůni.
Jen fialenky líbezné, šíří svou jemnou vůni.
Podzimní mlha
Podzimní mlha nad krajem se rozprostírá,
jak závoj nevěstin do šířky louky přiodívá.
Rozdává vláhu rostlinám, by omyly se v rose.
A slunce slzy osuší laskavé víle bosé.
Ohnivý kotouč na obloze září a mlha padá.
Nový den v jeho světle, pln radosti vstává.
Po nočním klidu vše ožívá a zpívá,
budí se zajíci, ptáci i celá krajina.
Květy své stonky rovnají a brouky lákají.
Všude je bzukotu, všude je čilo,
v jediném koncertu vše se propojilo.
U moře
Ráno se vyhouplo slunce nad hladinu a políbilo Zem.
Rackové křídla roztahují a zdraví nový den.
Azurové moře a blankytné nebe, snoubí se vedle sebe.
Moře je klidné a tiše plyne, jen větřík pohání vlnky po hladině.
Zdál se mi dneska krásný sen, svět že byl v světle ponořen.
To Boží láska vstoupila a celý svět tak zalila.
Andělé na kůru pěli, aby byl člověk stále bdělý.
Ze života se radoval a krásy Země uctíval.
Zelené palmy k oblakům se vypínají
a velkým slunečníkům se podobají.
Poselství toto vážné je, rozdávat lásku - nutné je.
Pozdní léto s azalkou
Je pozdní léto a azalka listy klopí, míza se pomalu dolů ukládá.
Chystá se na zimní spánek, podzim však přírodu neovládá.
Poslední záblesky slunce na ni svítí, loučí se s létem a temnou zelení.
Příjemný deštík ještě na chvíli, svěšené lístky azalce oživí.
Díky ti za krásu, azalko žlutá, snad zase na jaře budeš květem zalitá.
Kresba pro podzimní období
Je to kresba vskutku silná, až srdíčko rozehřívá.
Andělé se usilují, lidské tělo posilují.
Do žil proudí Boží síla, aby duši prosvětlila.
I archanděl nad vším bdí, Matičku Zem ochrání.