Anděl lásky
Sníh tiše padá na krajinu a odívá ji do bílého sarafánu.
Jedlička, smrček, tůjka, jak nevěsta i ženich v bílém stojí.
Snad anděl lásky do svatebních závojů je strojil.
Všude je plno třpytivého jasu, nehnutě stojíš a obdivuješ krásu.
Opět Bůh radostně tvoří a štěstí se do srdcí noří.
Bílá to krása - symbolem Vánoc, na křídlech lásky přichází TICHÁ NOC.
U krbu
Plamínek v krbu plápolá, kdo tomu pohledu odolá?
Svítí a píseň notuje, s jiskrami občas tancuje.
Teplo a světlo rozdává, šíří se hřejivá nálada.
Co si tak asi povídá, když dřevo stále pojídá?
Oheň je síla života, je dobré, když jen mihotá.
Však hodně, když se rozhoří, voda ho ztěží zadrží.
Jen hoř, ty milý ohýnku, máme dnes černou hodinku.
Dobře je nám všem pospolu, když sedneme si ke krbu.
Jen meluzína tiše se ozývá a nám se tady krásně vzpománá.
Vánoce
Něco je v ovzduší, něco se chystá.
Zástupy andělů provází Krista.
Daleko na Zemi bdí Panna čistá,
chystá se porodit, není však místa.
Nakonec malinký chlívek se našel,
aby tam Pán Ježíš svou matku uzřel.
Volek a oslíček obstará teplo,
veliká kometa vytvoří světlo.
Spasitel na svět poslán byl Bohem,
kdo se mu otevře, ten je ho hoden.
Tak vzhlédni, člověče, konečně vzhůru.
Tvůj Pán tě povede po cestě domů.
Někdy je trnitá, jindy je hladká,
přesto má každý tam dokořán vrátka.
Něco pro děti
Kdo to tady čimčaruje a po sněhu poskakuje?
Čim ča rára, čím, čím, čím, čím, čím já se dnes nakrmím?
Krmítko dnes okupuje velký černý pták.
Peříčka si naparuje a má černý frak.
Pusť mě také, milý brachu, ať si zobnu jenom trochu.
Vždyť je zima veliká a hlad už se hlásí.
I ti malí opeřenci nazobat se musí.
Opět u krmítka
Na krmítku časně z rána, rušno je a vesele.
Vrabci, zvonci, sýkorečky, slétají se k hostině.
Jadýrka a oříšky v zobáčku si louskají,
ze stromu pak do krmítka čiperně si létají.
Svorně se dnes spolu dělí, konec je i hašteření.
Radostné je pohledět, na ten pestrý ptačí slet.
Jen se hezky nazobejte, peříčka si načechrejte.
Na jaře pak za odměnu, budete mít jiné menu.
Noční můrka
Už je večer, všechno ztichlo, ubírám se také spát.
Kdo se to dnes za okénkem, přišel na mě podívat?
Dívá se mi do pokoje, nepohnutě sedí,
světlo ji sem přilákalo, očka na mě hledí.
Nenápadná, malá můrka, na skle tiše přistála.
Tichounce si tady sedí, jako by se přisála.
Křídla barvy pavučiny, krásnou kresbu vytváří
i ta malá noční můrka, srdíčko ti oblaží.