Vážení a milí přátelé, níže uvádím některé z krátkých básní paní Miroslavy Maškové, věnovaných projektu ZPÍVÁME A POMÁHÁME S ANDĚLY, který je nyní ve stadiu příprav a směřuje ke svému uskutečnění. Tyto texty mně byly předlohou pro komponování čtyř drobných skladbiček pro smíšený sbor s doprovodem klavíru. Vznikla i verze pro smíšený sbor s doprovodem symfonického orchestru. Projektu se autorsky účastní lidé, jejichž společným cílem je přiblížit lidské srdce a lidskou mysl blíže k úrovním života, které nás trvale obklopují, obohacují a inspirují.
Přeji nám všem, ať zůstáváme i nadále, v běhu různých událostí okolo nás, ve vnitřním klidu a míru. Jsem přesvědčen, že jedině tak jsme a vždy budeme schopni zachytit onu tak potřebnou, světlem naplněnou inspiraci z vyšších úrovní duchovních. Žijme se smyslem pro duchovní čistotu a spravedlnost, aby v nás mohla růst síla duchovního srdce, která povede k pravému vnitřnímu přesvědčení a k činu.
Srdečně k Vám
Jiří Sedláček
Prosba k andělům
Ať světlo andělské
stále ochraňuje mě.
Ať láska andělská
je vždy má i Tvá.
Ať pomoc andělů
přináší důvěru.
Ať láska andělskå
není mi vzdálená.
Ať mám křídla andělská.
To je velká prosba má.
Ať mě andělé chrání,
za to moje dīkůvzdání.
Andělé
Nejsme tady nikdy sami,
i když život těžký je.
Vždyť andělé jsou tu s námi
a s nimi nová naděje.
Kolik jich je, nikdo neví.
Kolem nás jsou všude.
Vždycky, když je zapotřebí
někdo z nich tu bude.
Na křídlech si poletují,
lehounce a v tichosti.
Na nebesích všichni žijí.
Jsou vždy v naší blízkosti.
Podle toho, jak kdo žije,
pozná je vždy znovu,
v každém novém nadechnutí,
v každičkém svém slovu.
A tak nejsme nikdy sami,
ve smutku i pláči.
Vždyť andělé jsou tu s námi,
naslouchat jim stačí.
Ukolébavka
Spinkej, mé děťátko.
Hajej a spi.
Noc přijde za krátko.
Měj krásné sny.
Hajej a usínej.
Nech si sny zdát.
Na lásku vzpomínej.
Je čas jít spát.
Přicházím za Tebou
s prosbou svojí.
Andėěé odnesou
vše, co bolí.
Andělskē světlo je
plné lásky.
Anděl je přinese
bez otázky.
Království
Znám já jedno království, kde lásky je vždy dost.
Všichni se tam milují a žijí pro radost.
Mám lásku, mám.
V srdci ji nosím.
Já Ti ji dám,
já o ni prosím.
Znám já jedno sluníčko, co svítí na Zem naši.
Za jeho světlo vděčni jsme, ta jeho záře stačí.
Mám lásku mám.
V srdci ji nosím.
Já Ti ji dám,
já o ni prosím.
Znám já jeden měsíček, co svítí vždycky v noci.
A já se pak jen raduji a mám tak krásný pocit.
Mám lásku mám.
V srdci ji nosím.
Já Ti ji dám,
já o ni prosím.
Znám já hodně hvězdiček, co září jako zlato.
A já jim říkám: díky moc. Já děkuji Ti za to.
Mám lásku mám.
V srdci ji nosím.
Já Ti ji dám,
já o ni prosím.