O duchovním růstu
Říkal jsem si nedávno, kde zrovna asi jsi
a Ty jsi byla na návštěvě u Františka z Assisi.
Že měli jste tam modlení, duchovní práce fůru,
v kostele že zpívali jste s anděly na kůru.
Pak ptala ses Ty mě, kde já jsem zrovna byl,
odpověděl jsem tak, abych tě trochu pozlobil.
Že já na modlení nejsem a radši zpívám v hospodě,
že radši své rty laskám vínem, nežli je smáčím ve vodě.
Slyšel jsem Tvůj smích, řeklas, že se i z toho raduješ,
do ucha jsi mi pošeptala, že mě i přesto miluješ.
Mně do očí šlo vlhko, zkoušel jsem je krýt,
v sobě děkoval jsem Bohu, že tu s Tebou můžu být.
Smělé plány
Mám v plánu si vytvořit na Zemi
nějaké pěkné zázemí.
Kde byl by mír, kde byl by klid,
kam byste mohli přijet mě navštívit.
Oázu dobra, pro všechny bytosti,
oázu smíchu a radosti.
S čarty nejsou žerty
Jednou jeden čert,
udělal malý žert.
Půjčil si od anděla šaty,
tvářil se jako svatý.
Lidem na Zemi kázal,
med jim kolem huby mazal
a ti lidé důvěřiví,
naslouchali jako diví.
Mnohé tak z cesty svedl,
to on náramně dovedl.
Teď pro ně návrat zpět,
je na pořádných pár let.
Tak mějme nastražené uši,
naslouchejme své duši,
kde andělův hlas,
vede každičkého z nás.