Vlčí mák
Když křidélky včel pole hučí
uvidíš tam i mák vlčí.
Že se ten kluk hrozně stydí,
když svou milou právě vidí.
Je rudý jako rak,
tenhle vlčí mák.
Pod lístky skrývá panenku,
malou něžnou vílenku.
Z perliček má čelenku,
a když je právě hezky venku,
otevře se na chvilenku,
a na slunci usuší si ušmudlanou halenku.
Konvalinka
Když zlobíš svoji maminku
Na nebesích pláčou.
A ty jejich slzičky,
zachytí se na stoncích jako bílé perličky.
Když pak náhle uslyšíš, že v trávě něco cinká,
je to naše voňavá paní konvalinka.
Mateřídouška
Je parné léto, bzučením vzduch se tetelí,
s každým mým kvítkem včelička zápolí.
Sosáček se k medu noří,
bzučí mi tu do ouška,
léčím vůní, chutí, barvou
Jsem mateřídouška.
Koniklec
Ve vysokých horách,
kde již nikdo nebydlí,
ve štěrbinách skály,
tam mám svoje obydlí.
Kam slzička víly spadla,
tam vyrostu hned,
nemám žízeň,
odolný jsem,
prorazím i led.
Jako zvonky horských skřítků,
na sta modrofialových kvítků
s jarem stráně zaplní,
když potůčky se naplní
křištálovou vodičkou,
co umyje tě celičkou.
Sedmikráska
Jsem malinká prostá kráska,
jmenuji se sedmikráska,
sluníčko mě sladce laská
a já při tom šťastně koukám
žlutým očkem do světa,
že jsem chudá nevadí mi,
má mě rád i popleta.
Když jsem bílá
malá víla pod mé lístky broučka dala,
a růžová zase říká, že berušku tu pochovala