Jeho zajímavou a podstatnou vlastností byla touha poznávat skryté záležitosti. To se ve světě široce prosadilo až později, v době vědy. Podporoval také astrologii, nauku uznávanou odedávna, původem z neznámých zdrojů. Sbíral umělecké i náboženské památky. Nákupy hradil z výnosů českého státu - jenže když zemřel, dědictví si odvezli jeho habsburští příbuzní, něco ukořistila švédská vojska.
Jeden ze zdrojů [1] popsal Rudolfův život a to se zásahy od židovského rabína. Tím byl Jehuda Löw Ben Bezalel, mystik a kabalista. Zdroj je to ovšem mimovědecký, podložený desítkami lucidních snů. Tento měl být autorce vkládaný samotným Saint Germainem. Zdroji věnuji pozornost, i když části některých jeho sdělení - z mnoha textů – jsou spíš k odmítnutí. Jak mi bylo i sděleno – lucidní sny jsou jen částečně výstižné. Posouzení záleží na každém zájemci.
~ ~ ~
Rudolf dbal katolických zájmů; k tomu chtěl zbavit zemi Čechy protestantů a Židů. Ovšem v Praze byla židovská společnost hodně početná, silná. Vyhnání Židů z Prahy začal bránit Jehuda Löw Ben Bezalel. Toho potkávaly mimořádné zážitky, původně spojené s kovovou desku, na které byly starobylé neznámé nápisy, podobné hebrejským. Která se v jeho rodině dědila od dávných dob a jeho zaujala už od dětství.
Když mu desku zničil oheň, měl mu nějaký, řekněme UFOn, dát stejnou – novou. Löw pochopil, že s takovým poslem může spolupracovat. Žádat si jeho pomoc.
Když se tento rabín dozvěděl o chystaném vystěhování, držel zmíněnou desku nad ohněm a měl se mu objevit jakýsi hologram, text, který ho nabádal, aby šel na most.
Poslechl; zrovna projížděl přes most král Rudolf. Jeho kočár zastavil, všichni prý zdřevěněli, jen král po chvíli vystoupil a došel k rabínovi. Ten mu nabídl mnohá zasvěcení do židovských tajemství, ovšem za slib, že Židé nebudou z Prahy vyhnáni. Král byl ohromený, samozřejmě rabínův požadavek přijal.
Rudolf měl později navštěvovat rabínův dům, a pozval ho do svého paláce. Tam mu rabín Löw předváděl nějaké pokročilé jevy, ať už dané hypnózou nebo kdo ví jak.
Později se rabín rozhodl krále si připoutat. Začal prý s využitím tajných postupů k vytvoření hliněného sluhy, golema. Měl mít primitivní duši, avšak bylo možné mu předat kousek duše žijícího člověka. Takový člověk by s tím musel souhlasit.
Vše mělo souviset s tajnými postupy, náročně studovanými a nakonec cíleně uplatňovanými. Králi a císaři Rudolfu II. rabín nabídl, že ho zbaví pudových nutkání, které jej svými souvislostmi různě poškozovalo.
Rudolf souhlasil, smlouvu měl podepsat svou krví. Rabín získal možnost vytvořit golema. Dbal přitom předepsaných postupů s dodržením nutných časů. Energie Stvoření měla být směrována do mrtvé hlíny stavěného golema.
Do jeho hlavy patřil šém – šifra s kódovanými slovy antisvěta. Lucidně podložené sdělování k tomu uvádí:
„Ani ten nejmocnější hierarcha temnoty nemá nad živou duší žádnou moc, ledaže by ona sama souhlasila, výměnou za nějaké výhody, dát část sebe sama nebo se zcela zavázat těmto silám.“ Zde může být podobná souvislost s předčasným odchodem jednoho z členů Beatles [2]?
Zpět ke golemovi. Po vyslovení důležité formule se mělo hliněné tělo měnit v člověka, silného muže. To je mnohem víc podivné, než bývají popisy člověka, kterému náhradou po amputaci byla přišitá ruka cizího člověka. Dívka dostala mužské ruce – a během několika měsíců se jejich stavba proměňovala v jemnější ženskou ruku. Nepochopitelné? Uvěřitelné [3].
Po oživení golema měl král ztratit vědomí. Potom se změnil, přestal poznávat některé lidi a měl se cítit jaksi prázdně. Začal podléhat židovským požadavkům. Praha se stala centrem obchodu, obec řízeným rabínem Löwem bohatla. Král se zúčastňoval mystických rituálů, kdežto státní záležitosti zanedbával. Později však měl tak slabou vůli, že ho nešlo ani ovládat. Což od roku 1593, s válkou proti Turkům, bylo velmi nebezpečné. Král i golem se stali neovladatelnými.
Rabín pochopil, že je potřeba vyjmout šém. Jenže děj pokročil – král měl rozdvojenou osobnost. Část od golema se měla vrátit, a stát se samostatnou nízkou astrální bytostí. Jež ovšem krále ovládala. Energii antisvěta mágové už nepřemohli.
Navíc ona nízká bytost měla škodit nemanželskému královu synovi – který v důsledku jejích vlivů začal vraždit.
Habsburský Rudolfův bratr Matyáš situaci zvrátil. Ve Vídni se prosadil. Získal vládu nad Moravou, Rakouskem a Uhrami. Rudolf II. měl upadat do šílenství, při jednom ze záchvatů zemřel.
Dál děj, podle lucidního snu, pokračoval osudy golema. Po několik století, s jeho konečným rozpuštěním silným deštěm a po zásahu blesku.
~ ~ ~
Vývoj Ducha
V předešlém životě to byl Rudolf I. Habsburský (1218 – 1291) římský král 1273 – 1291.
Následný život Rudolfa II.? Stal se málo oblíbeným ve svém okolí. K podřízeným se však choval blahosklonně, snad při vědomí svého postavení. Dostalo se mu životní lásky. Zemřel násilnou smrtí.
Příště konečně v demokracii. Ta mu umožnila svobodnou činnost, pro kterou byl veřejností uznávaný i odsuzovaný. Rozuměl světu. Rozhodl o majetku, který země víc než 40 let tvořila.
~ ~ ~
Zdroje:
[1] _______&_______ Pražský golem a šílenství krále – V. Kolcova
[2] Big beat určovala politika. Hu! - B. Tichánek
Nepochybuji; hudbu předurčil John Lennon. Poprvé jsem to četl ve fejetonu křesťanského faráře. Dodnes se tato zpráva sem tam objeví: John Lennon vedl dialog s duchy ---
[3] Transplantované ruce změnily tvar i barvu. Doktoři proměnu nechápou - M. Hadrbolec, 4.4.2020, Enigmaplus-cz
„Vidím ji každý den, její prsty jsou více ženské a zápěstí menší. Změny jsou viditelné,“ uvedla její matka, která si změn všimla jako první.
[4] Pád Rudolfa II. - Josef Janáček. Vyd. Brána, Praha 1973, 1995.
Rudolfovi bylo přičítáno víc vlastností kladných než vyloženě negativních. Hned několik současníků řeklo, že Rudolf byl člověk laskavý a jemný. (i Jesenius 1612), dál se upozorňovalo na Rudolfovu vrozenou vážnost a nechuť k žertování, těžkopádnost v rozhodování státních záležitostí a krajní neochotu měnit učiněná rozhodnutí, na jeho mimořádné nadání, zvláště na matematiku, na snadné podléhání návalům hněvu. ---
Císařovi bylo možno vyčítat přílišnou pohodlnost, zanedbávající státní záležitosti, krutost vůči skutečným i domnělým nepřátelům (nedokázal odpouštět), nesmírnou povýšenost, přesahující mnohdy i představy španělské dvorské buržoazie, absurdní sobeckost ve finančních otázkách (česká šlechta se právem hněvala, že používá velkou část státních příjmů pro ryze soukromé účely) s.75
Lékař zpovědník dr. Pistorius: "Není šílený, jak někteří věří, ale trpí trudnomyslností, která postupem doby prohloubila své kořeny. Nemohu ve skutečnosti popírat, že zlí duchové jeho utrpení zneužívají a císaře všelijak v jeho představách matou." s.84
Nikdo je nemohl převést na Matyášovu stranu, dokud neskončilo jednání o 25 požadavků ---. V tom se shodovali lidé, jako byl Zdeněk Popel z Lobkovic, s osobnostmi zcela protichůdnými, jako byl Václav Budovec z Budova, luteráni, čeští bratří i stoupenci nové katolické vlny, podporovatelé císařské protireformační politiky i její protivníci a neutrálové. Z celé české šlechty se za Matyáše stavělo pouze několik jednotlivců, ti však nebyli na sněmu přítomni.
Věrnost českých stavů vzbuzovala všeobecný údiv. s.53
připravil Bohumír Tichánek