Právě vychází nová kniha
Josefa Staňka - Spontánní úvahy nad otázkami všedního dne. Tato ojedinělá a zcela unikátní kniha jistě zaujme každého, komu je styl dr. Staňka blízký.
Z knihy přinášíme pro přiblížení několik krátkých ukázek z různých kapitol:
• Já se samozřejmě v noci budím a nudím, a začal jsem to podle návodu z té knihy (Jack London - Tulák po hvězdách), jak jsem si pamatoval, provádět. Nejdříve mi úplně zmrtvěly nohy a najednou jsem cítil takové jako škrcení a hrk! – byl jsem někde mimo. Já do té doby nevěřil, že by to opravdu mohlo fungovat. Když jsem se tedy vymístil mimo tělo, ocitl jsem se kdesi v jakési místnosti, kde přede mnou byl fialově vyzařující obraz a na něm byl Abd-Rushin a se mnou to lomcovalo. Najednou se za tím obrazem objevilo žluté světlo, přibližovalo se k tomu obrazu a rozsvítilo ho tak, že začal zářit zlatě. No, cuknul jsem zpátky do těla, aniž bych nějak zvlášť chtěl, spíš asi z úleku. A pak nastala hrůza, protože všechny svaly v těle mi začaly samovolně kmitat...
• Současný tzv. antiklerikalismus českého národa má hlubokou tradici právě už od dob Cyrila a Metoděje a vychází z jedné věci. Lidé u nás jsou velmi intuitivní a jednoduše vycítili základní pravdu, že duchovní podstata náboženství leží v etice, kdežto rituály jsou pouze doprovodné a zevní formy. Naproti tomu jsou národové, kteří si myslí, že hlavní jsou právě rituály a na to ostatní se hodí zpovědnice, kde to Pánbůh každému odpustí. Tento způsob pozměněného křesťanství přicházel ze západu, zatímco z Byzance byl bratry přinesen způsob duchovnější, jemnější, hlubší a obsahující více gnoze neboli poznání.
A právě to se našim předkům zalíbilo. Jakási alergie českého národa na rozpor mezi slovy a činy se táhne jako bílá nit celými dějinami českého národa jako základní princip, kterým se řídí duchovní jádro českého národa. To jest nesnáší povrchnost, modlářství, rituálnost. Následkem toho vzniká dojem, že jsme nejateističtější národ na světě. Ale to je omyl. My jsme pouze typicky antiklerikální. Na této základně samozřejmě působí „černí“, kteří se snaží vyvolávat ataky proti křesťanství a církvi. Proto doporučuji mít se na pozoru, nenaletět jim a vyhnout se jakýmkoliv antiklerikálním výpadům, a to bez ohledu na fakt, že církev zaostala, ujel jí vlak a není chopna křesťanství podat novodobým způsobem a oslovit mladé lidi.
• To mi také připomíná moji vzdálenou příbuznou Mařenku, ke které nikdo nechtěl chodit na návštěvy, protože ona měla všude samé dečky, a když přijela návštěva, tak pod každým stále urovnávala tu dečku. Vy se smějete, ale to je pravda! Na sedačce byly různé dečky, a jak si tam sedla návštěva, samozřejmě se ty dečky různě posunuly a pomačkaly, tak nehleděla vpravo vlevo, bystře vyskočila a dečku pod návštěvou natáhla a urovnala. No tak když to pode mnou natáhla jednou, tak jsem tam víc nešel. Pak jsem stále slýchával výčitky, proč ji nejdu navštívit, taková blízká příbuzná sestřenice, a přestože bývám v Sušici, nikdy se tam nezastavím. No kdo by se tam zastavoval? Tak to je příklad skutečné reality. Ono to vypadá jako vystřižené z nějaké veselohry. Ale není. Jsou lidé, kteří neumějí žít, neustále se stresují a trpí chorobnou uklízivostí, neustále uklízí od rána do večera, nonstop. Mají šíleně uklizeno, leč strašně neútulnou atmosféru.